Démoni z pekelné knihy Necronomicon holdující brutalitám toho nejodpornějšího druhu jsou mezi námi už od roku 1981. Tehdy je poprvé vyvolala partička kamarádů v čele s Ashem Williamsem, pravděpodobně největším machrem na motorové pily v dějinách hororu (Thomas Hewitt z Texasu promine). Od té doby jsme dostali už pět celovečerních krvavých kapitol z této prokleté knihy a ačkoli se příběh Ashe Williamse s původní trilogií (a seriálem Ash vs Evil Dead) uzavřel, lesní duchové řádí v kinech dál. A letos udeří znova, tentokrát s podtitulem V plamenech. Produkující Warneři se nás v trailerech snažili nalákat na „nejbrutálnější a nejděsivější zážitek z celé slavné série Evil Dead“. Podařilo se jim dostát svým vlastním slovům?

Ačkoli se jedná o relativně samostatný příběh, dějem se vracíme k událostem předchozího snímku Smrtelné zlo: Probuzení. V něm nechal režírující Lee Cronin lesní duchy tyranizovat skupinku sousedů v jednom losangeleském baráku určenému k demolici. Přeživší zlo tehdy zalezlo pod hladinu jezera, odkud ovšem letos znovu vylézá, aby se opět šířilo mezi lidmi. Tentokrát je na řadě rodina Alice (Souheila Yacoub), která nedávno ovdověla a musí se vypořádat nejen s pohřbem manžela Willa, ale především s jeho zdrcenými rodiči. Nikdo z nich přitom netuší, že za Willovou smrtí stojí démoni z prokleté knihy Naturom Demonto alias Necronomicon. Krvavá smuteční hostina může začít!

Dobrá zpráva pro fanoušky série je, že se vrací Sam Raimi. Ne, nejedná se o jeho režijní comeback – to by bylo až příliš zbožné přání. Autor původní trilogie se však i tentokrát vrací v pozici producenta a jako takový si dal práci s pečlivým výběrem režijního nástupce. Lee Cronin sice v minulém díle odvedl velmi dobrou práci, Raimi však pokračuje v nastoleném trendu, kdy každý z filmů putuje k jinému nadějnému režisérovi. Po zmíněném Croninovi a předchozím Fedu Álvarezovi padla tentokrát volba na francouzského režiséra s českými kořeny Sébastiena Vanička. Ten se před třemi lety blýskl režijním debutem o pařížském činžáku plném přerostlých pavouků (Havěť), čímž solidně zadrnkal na nervy nejen každému arachnofobikovi, ale i milovníkům hororů jako takovým. A byl to právě tento jeho podařený debut, který přilákal pozornost Sama Raimiho.

Vaniček z pozice režiséra i spoluscenáristy přitom neměl nejjednodušší startovní pozici. Na rozdíl od Álvarezova (polo)restartu z roku 2013 a Croninova stand-alone počinu z roku 2023 musel svůj film napasovat do světa, kde už lesní duchové řádí bez ohledu na to, kdo kdy vlastně z Necronomiconu četl. A šel na to (doslova) od lesa. Po ryze městské anabázi z L.A. vrátil děj do domu ukrytého v hlubinách amerických hvozdů, kam se sjíždí Willova rodina ke smuteční hostině. Bylo to správné rozhodnutí, protože hluboké lesy sluší Smrtelnému zlu víc než městské prostředí. Vaniček ovšem správně pochopil, že šestý díl Evil Dead nemůže být ani tak o atmosféře, která by se dala krájet, jako spíš o lidech, kteří se dají krájet. Proto se příliš nežinýruje a hned po úvodním rozdání karet na diváka vytasí největší trumf snímku. A tím je gorefest.

Smrtelné zlo: V plamenech se skutečně může hrdě pyšnit podtitulem „nejbrutálnější zážitek z celé slavné série Evil Dead“, stejně jako se Vaničkovi podařilo dostál sloganu, že „rodina je základem všeho zla“. To, co se rozpoutá v rámci rodinné sešlosti, je totiž stejnou měrou vizuálně nápadité a inovativní jako brutálně krvavé. Tak krvavé, že to jde daleko za hranice ledačehos myslitelného. Body horor tímto dostal novou vlajkovou loď, výstavní skříň rozpustilého krvavého běsnění, kde není nouze o usekané prsty, rozmlácené lebky a všelijak proražená těla. Zároveň to potvrzuje vědeckou studii, že domácnost je pro člověka jedním z nejnebezpečnějších míst, kde vás může připravit o život úplně všechno. Třeba i myčka.

„Herecky“ se nový díl Evil Dead opírá především o Errolla Shanda jakožto Willova otce. Ten se stane hlavní obětí lesních duchů a postará se o největší vlnu rodinných brutalit. Vaničkovi se nedá upřít velká invence ve vymýšlení nejrůznějších receptů na tučnou domácí zabijačku, jimž dominuje v trailerech nesmyslně propálená scéna, při které se Alice plazí domem, zatímco Willův posedlý otec kolem ní brutálně zpracovává ostatní členy rodiny (Hunter Doohan, Tandi Wright). Tato scéna je pomyslným vrcholem filmu a ukazuje, že Vaniček má k hororu skutečně vlohy. Navíc je vidět, že má celou sérii velmi dobře nastudovanou, takže pozornému divákovi nabízí celou řadu situací, kdy na vás bude profesně pomrkávat u skrytých odkazů na předchozí díly. Ty přitom nejsou pouze faktické, ale i žánrové. Smrtelné zlo: V plamenech totiž dovedně balancuje mezi nejhutnějším body hororem a lehkou nadsázkou, tak typickou pro úvodní Raimiho film. Nikdy sice nesklouzne k parodii nebo komedii jako druhý a třetí díl, nicméně nabízí celou řadu scén, kde si znalci Naturom Demonto přijdou na své.

Přehrajte si trailer Podobně jako v Havěti se Vaniček i zde pokusil využít psychologii postav, když se poměrně brzo ukáže, že Will rozhodně nebyl manželem roku. Nicméně naznačená rodinná traumata a vážnější motivy v podobě domácího násilí nechává Vaniček nakonec pohříchu nevyužité, když se k nim v příběhu pakticky nijak nevrací a alegorii o zlu v rodině nechává stranou. Současně se nedá ani říct, že by šestý díl série byl tím nejděsivějším. Nejbrutálnějším ano, ale nejděsivějším nikoli. Veškeré to explicitní násilí je totiž až tak za hranou, že paradoxně umenšuje strašidelnost toho všeho. Navíc finále nepatří k těm nejsilnějším okamžikům filmu, byť se ke slovu dostane kotoučová pila jako zdatný náhradník ikonické motorovky. Zamrzí taky několik menších logických děr ve scénáři, ale nakonec budete odcházet z kina poměrně spokojeni, mj. díky sugestivnímu soundtracku od Double Danger.