Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Sladký život | 2024
csfd  
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 14.03.2024
režie: Tomáš Hoffman
hrají: Vladimír Polívka, Petra Hřebíčková, Jan Cina, Zlata Adamovská, Vojtěch Kotek

Sladký život: Recenze


ikona
Rimsy
jan cinamartin horskápetra hřebíčkovásladký živottomáš hoffmanvladimír polívka
Hokejista má přezdívku Doktor. Nic z toho ale nevyplývá. Což platí i pro vše ostatní v nové české komedii. 

Super, Fellini zase v kinech, už dlouho jsem ho neviděl na velkém plá… Aha, tak nic. Navzdory lákavému názvu je totiž snímek aktuálně vstupující do tuzemských kin novou romantickou komedií, která však opět není velkou část stopáži ani romantická, ani komedie. Jedním motivem má dokonce blízko k seriálové Elišce a Damiánovi, ale o katastrofu podobných rozměrů se minimálně díky řemeslným kvalitám nejedná. Přesto je ke zvážení, zdali tohle není pro cílovku mířící do kina za nenáročným oddechem přece jen trochu moc.

Jak je patrné už z plakátu, za novinkou stojí dvojice Tomáš Hoffman a Martin Horský, která spolu natočila nejen Ženy v běhu a Srdce na dlani, ale i Bezva ženskou na krku. Ve všech případech šlo o kasovně úspěšné tituly a Ženy v běhu se v posledním roce před covidem dokonce vyšplhaly na čelo žebříčku nejnavštěvovanějších českých filmů posledních třiceti let.

Tentokrát se Horský přesunul do pozice spoluscenáristy a režijní sesličku přenechal Hoffmanovi. To však není až tak podstatné, jelikož díky jejich zkušenostem, nabitému obsazení a solidní práci kameramana Jana Drnka film vypadá mezi tuzemskými romcomy nadprůměrně a divák na rozdíl třeba od nedávné Superženy nemá pocit, že by se zaplacením lístku do kina stal obětí krádeže. Pokud se však začne zamýšlet nad jednotlivými příběhovými linkami, značné roztrpčení už však hrozí.

Jednou z tváří na nenápaditém plakátu je Jenovéfa Boková, kterou vidíme v první scéně jakožto starostlivou a milující manželku Jana Ciny a maminku malé Olivie Sulženkové. Následně se s ní setkáme ještě podruhé, a to když lehce ťukne do sporťáku namyšleného hokejisty s tváří Vladimíra Polívky. A potřetí ji už neuvidíme, protože umře. To může být pro fanoušky a fanynky Bokové poměrně důležitá informace, proto není třeba ji tajit.

Polívka zde tedy hraje misogynního hejska Rosťu, který žije vyloženě bohémským životem. Jeho kariéra se chýlí ke konci, přesto si na jedno lukrativní angažmá ještě troufá – ale jen do chvíle, než jej při další z postelových hrátek sklátí infarkt. Musí podstoupit transplantaci srdce a po operaci se dozví, že jeho tělo nyní pomáhá pumpa od tragicky zesnulé Aničky (Boková). Kvůli dluhům z hazardu navíc přijde o byt, auto, veškerý majetek a ocitá se na mizině. Z těžko uvěřitelného důvodu pro něj jedinou naději představuje ovdovělý a narkoleptický účetní Jindřich (citlivě a sympaticky zahraný Cinou) a jeho veselá dcerka Baruška.

V první polovině probíhá poněkud zvláštní a nelogická, avšak zároveň i skutečně dojemně natočená linie týkající se toho, že Rosťa a Jindřich spolu začnou vařit marmeládu (zdravíme Elišku od Damiána) podle Aniččiných receptů. Některé momenty jsou neironicky jímavé, pokud tedy publikum přistoupí na nemalou bizarnost děje. Tonálně se však takové prvky do feel-good komedie příliš nehodí a posílají diváka na nevyžádanou emocionální Horskou (ehm) dráhu.

Zato v příběhové linii s Petrou Hřebíčkovou je poctivý divák či divačka romcomů jako doma. Hřebíčková hraje lékařku Magdu, kterou Rosťa kdysi odkopl po jedné noci, a ona mu to nemůže zapomenout. Tato ženská postava však pouze čeká na to, až její vysněný muž prozře a začne být díky pádu na dno, nutnému přehodnocení svého dosavadního života a snad i díky voperovanému ženskému srdci empatičtější a zodpovědnější. A to, že ji neustále uráží narážkami na věk, v horizontu několika minut suverénně zapomíná; takže možná se Rosťovy sexistické špílce vlastně zakládají na pravdě a hrdinka nenápadně senilní. Smutné.

Aby to však nešlo tak snadno, vyskytuje se zde i Magdina dcera Zuzka (Alžběta Dolečková), která se jako pilná studentka psychologie rozhodne zkoumat Rosťovu osobnost. Velmi neprofesionálním způsobem mu dává k vyplnění psychologické testy a následně s ním i za matčinými zády tráví čas.

Čímž se opět vracíme k rovině podivností a těžko pochopitelných zabíhavostí, kterými se příběh toho jednoznačně horšího ze dvou Sladkých životů jen hemží. Je jasné, že žánr romantických komedií vyžaduje množství zkratek a zjednodušení, aby mohly postavy projít předvídatelným vývojovým obloukem a padnout si do náruče. Jenže tady je těch epizodních nesmyslů opravdu takové množství, že by vydaly na tučný spoilerový článek, v němž by vyústění téměř každé situace či rozhodnutí postavy vedlo jen ke zděšenému údivu a zvednutému obočí. A s přibývající stopáží jsou postavy bohužel čím dál podivnější.


Přehrajte si trailer
Výsledkem je tedy v součtu předvídatelný, v jednotlivostech podivný romcom s občasnou melancholií připomínající třeba Pohádky pro Emu. Spíše než na vztah ústřední dvojice se ve stylu komedií jako Lhář, lhář či Lítám v tom zaměřuje na nevyhnutelnou proměnu hlavního hrdiny, jehož největším osobnostní posun však spočívá v tom, že je ochoten mít vztah s o pár let starší ženou. Jako kdyby scénář psal Jaroslav Hašek dle osnov své satirické politické Strany mírného pokroku v mezích zákona – progresivita v romantickém žánru je podle tvůrců zřejmě třeba, ale jen opravdu velmi decentně. Hlavně nikoho neurazit! Sladký život však konzervativní žánrové fandy přece jen trochu zmate, a to především kvůli lehkým queer vibes ve vztahu Rosti a Jindřicha, náročnějším divákům a divačkám ale nemůže nabídnout v podstatě nic.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar4/10

Rimsy

Cíl v podobě moralistické feel-good komedie o proměně jednoho hajzlíka a nalezení pravé lásky se v mezích oddychové zábavy a nulového očekávání snad i daří naplnit. Pomáhá tomu i profesionální vizuální stránka zdůrazňující fotogenické pražské lokace a patrná je i schopnost působivě nasnímat jednotlivou scénu. Celkový příběh však osciluje mezi banalitou a bizarností a divácký zážitek shazuje do tuzemského žánrového průměru. Vrcholem zmaru je pak nepochopitelně vložená montáž záběrů z filmu, zatímco na podkresu hrají Chinaski. Cesta vstříc divákovi nekončí vždycky dobře.



Hodnocení čtenářů

  • avatar4/10

    Rokle

  • avatar6/10

    Tomino

  • avatar6/10

    malylada

  • avatar7/10

    Ceslo

© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace