Na projekci čtvrtého dílu série Resident Evil asi do smrti nezapomenu. Spolu s Imfem jsme se z téhle šílenosti dávali dohromady poměrně dlouho, bohužel však film vydělal skoro tři sta milionů dolarů, takže změnu v přístupu tvůrců jsme nečekali, což potvrdily i trailery. Resident Evil: Odveta jsem viděl před několika hodinami a přiznám se, že nemám ani trochu chuť o tom psát klasickou recenzi, v níž bych se věnoval kladům (=nic) a záporům (=všechno) a snažil se nějak zamyslet nad tím, co tvůrci chtěli sdělit nebo dokázat. U závěrečných titulků jsem měl totiž pocit, že ve mně něco zemřelo a nejsem si úplně jistý, jestli chci žít ve světě, kde je za standard akčního žánru považováno tohle. V následujících odstavcích tedy nebudu recenzovat, ale jen a pouze nadávat. Na všechno.

Resident Evil: Odveta: FOTOGALERIE

Takže začneme příběhem, dějem a takovými těmi drobnostmi. Už čtyřka působila jako Xtý díl nekonečného seriálu, ve kterém jsou místo Ramona Ortegy a Conchity Velazquezové zombíci a čím dál tím méně hezká Milla Jovovich. A tady je to to samé. Opět se nikam neposuneme, hrdinové jen chodí z bodu A do bodu B, honí je humusáci, příšerně hrající Sienna Guillory a pak nějaký nemrtvý hrochokrtek. A na konci zase máme scénu, jež naznačuje, že "příště už se fakt bude něco zajímavého dít". Celé to absolutně nedává smysl a když začnete o ději malinko přemýšlet nebo zapojíte logiku, nejspíš vám začne hořet mozek. Ale budiž, je to akční film a ty smysl dávat nemusí.

Ovšem musí alespoň trochu dobře vypadat. Bohužel to, co předvádí pátý Residnet Evil, je doslova na blití. Paul W. S. Anderson má hodně osobitý vizuální styl, to ovšem neznamená, že je zajímavý. I režiséři porna dokáží ve scénách, kdy nikdo nesouloží, vymyslet hezčí prostředí a nejen dloooooouhou bílou chodbu, sklad, předměstí a americká a ruská klišé. Hnusně to vypadá a hnusně to i zní, protože hudbu opět skládali satani, co si říkají tomandandy - a zní, jak kdybyste šestileté dítě posadili do zvukařského studia a nechali všechny dospělé na dvě hodiny zavřené někde mimo. Navíc, když už se začne někdo s někým bít, tak v člověku fanoušek akčních filmů zemře definitivně.

Hráčí herní předlohy by mohli být naštvaní ještě o kousek víc.Už v minulém Resident Evilu se ukázalo, že Anderson hodlá sázet na zpomalovačky a zpomaluje absolutně všechno. Otevřít dveře – zpomaleně. Bitka – zpomaleně. Odchod ze scény – zpomaleně. Hrdinská smrt – zpomaleně. Úvodní scéna – zpomaleně a ještě pozpátku. Momenty, kdy hrdinové jdou odněkud někam a povídají si, jsou akčnější než akční scény. I Woody Allen by jim dokázal dát větší energii, nehledě na to, že všechny ty kulky a cepíny, které Anderson hází lidem s pomocí 3D do ksichtu, jsou otravnější než holčička, co dabuje hlavní záporný počítač.

Přehrajte si trailer Nepatřím sice mezi hráče, ale ti by tentokrát mohli být naštvaní ještě o kousek víc. Resident Evil: Odveta totiž hodně sází na postavy právě z herní série a objevuje se tu Ada Wong nebo Leon S. Kennedy. To ve výsledku znamená, že je tam jedna Asiatka v červených šatech a blonďák, jemuž není moc rozumět, když mluví. Kdyby se jmenovali Gusta Fučíková a Miloslav Ransdorf, bylo by to úplně jedno. V popředí je nakonec stejně režisérova stará a všichni víme, že když se Milla Jovovich pokouší hrát, člověk by měl raději odejít z kina na velkou. Tady má navíc kouzelnou scénu, ve které se z ní během asi tří vteřin stane starostlivá maminka. Dcera má pochopitelně sluchové postižení, abychom se lépe sžili s hrdinkou, jež chce být dobrou matkou ve světě, kde zlovolná organizace buduje pod mořem někde u Kamčatky umělý New York, spravuje farmu na výrobu lidí a vyrábí záporáky z herců z minulých dílů. Zase se mi chce blít.

Takže si to shrneme: Příběh – nedává smysl. Vizuální a hudební stránka filmu – humus, za který by měl někdo dostat pořádně přes držku. Akce – zábavná asi jako vosková depilace koulí. Celek – beze srandy tvrdím, že Uwe Boll by to natočil zajímavěji. Nenávidím Millu Jovovich, nenávidím Paula W. S. Andersona a nenávidím Resident Evil. A věřím, že všichni, kdo mají s tímhle filmovým výkalem něco společného, skončí v pekle v místnosti s lidmi, kteří mají sex se zvířaty nebo kteří mi kopou v kině do sedačky.