Alice se dala na pití, zpívají na svém posledním albu Sto zvířat a mě tak napadá, jestli náhodou při jeho nahrávání neměli možnost navštívit testovací projekci Resident Evila 3. Protože nová Alice v něm dělá natolik psí kusy, že tu domnělou intoxikaci jí nelze odepřít. Rozumějte, dělá ještě větší psí kusy než minule, kde se střílelo z motorky a bojovalo proti člověku navlečeném v obrovském kusu umělé hmoty s legračním obličejem. Alice postoupila na nový level svého vývoje, přibylo jí pár nových schopností, viditelně žádná neubyla a vůbec, místo sexy dívčiny s pěknou pistolí připomíná spíše Phoenix ze třetího dílu X-menů. Ovládá telekinezi, umí zapalovat vrány a cheatovat nad fyzikou tak, že už se dostala za jakousi hranici, kde by jí kdokoliv mohl brát vážně.

Alice je skoro nesmrtelná a pokud se náhodou zraní, v příštích minutách si bryskně dobije energii. Vždycky má po ruce nějakou tu zbraň a svoje protivníky kosí s jistotou, v sexy úhlech a pro jistotu pořádně zpomaleně, aby z toho měl něco i divák. Pokud zrovna nestřílí, pohybuje se ladným krokem po opuštěných lokalitách a čeká, ze kterého rohu na ní bafne bubák, kterému bude moci z bezprostřední blízkosti prostřelit hlavu. A ne, nemluvíme o pégétřináctkové pohodě, jakou nabídl třeba jiný Andersonův projekt, Alien vs. Predator, mluvíme o erkovém peklu, kde rotují mozky a střeva se uzlují v roztodivných konstalacích (tedy peklu, které nabídne třeba Aliens vs. Predator 2 ;). Jak je totiž známo, moderní zombíci jsou šťavnatí, musí krásně bublat, žbluňkat a když do nich střelíte, zčistajasna jim přibude pár litrů krve, která se efektně rozstříkne po (pokud možno bílé) stěně.

A že jsem ještě nepopsal, o čem třetí Resident Evil vlastně je? Omyl, víte všechno. Mulcahymu se povedlo efektně natočit, jak devadsát minut chodí postavy po poušti a zabývají se vším ostatním, jen ne příběhem. Tu si pro ně přiletí vrány (?), tu narazí na jiné lidi, vzájemně se pobijí a jede se dál. Anderson měl myšlenku přesně na posledních patnáct minut a tu taky Mulcahy přesně na patnáct minut rozvedl. Ve zbytku jsem si připadal, že koukám na počítačovou hru z prostředí Šíleného Maxe, kde se průběžně pohybuje a umírá několik postav, o nichž vím jen to, že rádi kouří a na první pohled jsou to bývalé modelky. Je to ještě méně logické než to, že by někdo dobrovolně kradl nový film Juraje Jakubiska. A přece to dokáže vyplnit devadesát minut skoro uspokojivě.

Protože, světe div se, není vůbec problém se u Zániku pohodově odreagovat a neklepat se přitom do čela. Sofistikovaně uchopené béčko se vším všudy odkazuje na spoustu svých filmových vzorů a ještě stačí být originální po svém (cesta k základně je fajn). Pocit tísně a beznaděje spjatý s pouštním prostředím, je vystřižen bez bázně a hany, téměř ve stylu onoho béčkového řádění někde mezi zombies od Romera a ošklivými mutanty Ajových Hor, které mají oči. I samotná procházka po opuštěné lokalitě je natočena poutavým a napínavým způsobem, přestože se v ní vůbec nic neděje a skončí přesně tak, jak čekáte (bubák!).

Mulcahy má kromě vizuálního cítění i slušně rozvinutý smysl pro efektní detailní akci, což je mimochodem alfa a omega celého filmu. Při vědomí, že Resident Evil je opět určený pro teenagery (pařany zvlášt) a stojí na tom, aby v něm sexy pětadvacítka dobře tasila brokovnici, tasí režisér jeden podhled a zpomalený záběr za druhým. Zejména Ali Larter v sexy upnutých maskáčích to v Mulcahyho kamerovém okenku se střelnými zbraněmi zatraceně zvládá a asi bude do budoucna vlhkým snem nejednoho čerstvého pubescenta. I když se tu hraje jen na efekt, je to efekt důležitý a troufám si tvrdit, že když se Mulcahy spojí s nějakým šikovnějším scenáristou než je vyřízený Anderson, mohl by se ještě jednou dotknout hvězd jako kdysi s Highlanderem.

Vedle Milly a Ali Larter je zbytek týmu obsazen podle očekávání – černoch, co to schytá, mužská verze femme fatale pro Alici a spousta uřvaných bezejmenných terčů pro stejně uřvané zombies. U většiny si nezapamatujete ani jméno a už stíráte jeho mozek (oči/uši/zuby) z plátna. Pokud si myslíte, že by něco takového mohlo být docela zábavné, pak ano, vítejte, je to v podstatě velká zábava. Jen ten herní ovladač by neuškodil, ale to už je zase jiná písnička.

Na závěr malý test. Zkuste srovnat průvodní melodii třetího Resident Evila se soundtrackem libovolného dílu herní série Command & Conquer. Že by to bylo úplně to samé? To proto, že Resident Evil: Zánik je zatím nejpočítačovější hra ze všech tří dílů, i když opět zcela nevěrná předloze. Zkrátka hloupá, obsahově prázdná, čistě efektní a hlasitá. V porovnání s dvojkou vrchol zábavy, v porovnání se vším ostatním jenom zábava. I to občas stačí, ne?