Hollywoodské bijáky lze celá desetiletí obdivovat minimálně za to, s jakou razancí se pouštějí do obrany věcí veřejných. Sovy nemají kde hnízdit? Kauza jako stvořená pro tři prepubertální amatérské zoology! V policejních řadách bují korupce? Na co jsou hrdinové, kteří nakonec vystřílejí celý okrsek? Někdo uvedl na trh karcinogenní výrobek? Šup, scenárista vykouzlí aktivistu, který se nedá uplatit a táhne svůj osamělý boj až k úplnému vyléčení všech nemocných, nebo aspoň k Nejvyššímu soudu. Jakkoli předchozí řádky mohou znít jako zlehčení, v málokeré lokální kinematografii dokážou tak atraktivně zkombinovat žhavé společenské kauzy se zábavou a zároveň lehce subverzivním poselstvím o nebezpečích, jež přináší hyperstrukturovaná společnost. Divákovi až zatrne, že se stoly ředitelů studií neprohýbají pod tunami žalob potrefených jednotlivců, institucí a korporací. Někdy je totiž až příliš očividné, kdo byl v zaměřovači a na jaké vlně se film veze. Nic na tom nezmění ani obligátní popření souvislosti "čehokoliv s čímkoliv" v závěrečných titulcích. Jakkoli nezřídka vzniknou dílka velmi naivní, už samotná možnost se vyjádřit či zcela navážno fabulovat o nedotknutelných tématech (osobách, institucích), se počítá. Chtěl bych vidět reakce Hradu na politický thriller o prezidentovi, který se s pomocí svého mluvčího snaží ututlat své milostné zálety. Myslíte, že by tvůrcům dovolili točit alespoň na hradním nádvoří? Nebo aktivistické drama o zkorumpovaném politikovi, který se jmenuje třeba Čuník. Tyhle filmy u nás zkrátka nemají tradici a zajímavé téma by zcela jistě skončilo bodrým pošklebováním a švejkováním na všechny strany.

Film Odvlečen - v originále Rendition - tematizuje přesně ten typ společenských kauz, které v poslední době plnily stránky od New York Times až po Lidovky.  A samozřejmě také dávají  povstat žurnalistům bažících po Pulitzerově ceně. Neprůhledný termín "extraordinary rendition" se týká systému mimořádného vydávání osob podezřelých z terorizmu. V praxi jde o přepravu jedinců do třetí země, jejich věznění bez řádného soudu,  výslechy a leckdy i mučení. Nejpropracovanějšího, každopádně nejmedializovanějšího know how dosáhly Spojené Státy, ačkoliv existenci podobných zařízení dlouho popíraly. Pro filmaře dokonalé téma s potenciálem na zajímavý film, jenž vzbuzuje silné emoce a zároveň vede k zamyšlení.  Záleží jen na tom, jakou cestou se tvůrci vydají. Široká paleta snímků z posledních let, jako jsou Traffic: Nadvláda gangů, Syriana, Michael Clayton, Obchodník se smrtí, Krvavý diamant či (Ne)lidský kšeft ukázaly, jaké jsou možnosti.

Gavin Hood vsadil na příběhy postav ztvárněných známéými tvářemi. Příčiny systémového selhání a následky nijak zvlášť neřeší. Vydávání podezřelých bere jako fakt. Budiž. Tenhle přístup má jistě svá opodstatnění. Ten pragmatický může spočívat v tom, že se tvůrci snaží odvést pozornost od nízkého rozpočtu. Ten vznešenější vychází  ze zkušenosti, že ty nejlepší filmy v nás rezonují kvůli dobře napsaným postavám a jejich dilematům. Příběh prostě nemusí být nikterak košatý, dokonce nemusí přicházet s kdovíjak složitými dějovými zápletkami a šokujícími pointami, většinou nás prostě zaujme už sám fakt, že se postava dostala do situace, kdy je znesvobodněná, je vystavená srozumitelnému dilematu a má co ztratit.  Tvůrci dnes zároveň musí počítat s tím, že před sebou mají vzdělané publikum, které se vyzná, dokáže si spojit první s druhým a spoustu si toho bez okatých pobídek odvodit.

V Odvlečen je vlastně postav až moc. Domnívám se, že pro obstojné fungování dramatického soukolí by jich stačila i slabá polovina. Unesený, jeho manželka, dva američtí politikové a dva vyšetřovatelé - a jdeme do kotle. Skutečnost je bohužel taková, že Odvlečen dokáže rozpálit spíš politickým a společenským kontextem problému, než příběhem aktérů v nepříjemných situacích. Postav je totiž moc, film je relativně krátký, navíc natočený v nevzrušivě pomalém tempu a tak děj neustále skáče z jednoho místa na druhé. Postavy jsou tudíž mělké, bez propracovaných motivací a místy se dokonce zdají až lehce zkarikované. Nevzniká mezi nimi prakticky napětí, chybí vyhrocené střety. Ne snad že by ve filmu nebylo třaskavým situací (mučení elektrickým proudem je myslím až dost), ale jen co se drama přece jen vzepne a začne působit, Hood a Kelley Shane se zadrhnou. Jakoby nevěděli, kam až chtějí scénu dotáhnout a jak hluboko chtějí píchnout pod kůži, a tak uhnou někam jinam. Tím se vznikající emoce (a s ní zájem) přirozeně utne. Přiznávám, že mi byl osud Anwara El Ibrahimiho úplně ukradený, protože jeho postava to asi schytala úplně nejvíc. Jednou byla příliš jednoznačná a tudíž naprosto nezajímavá, v následující scéně se jevila jako pravá ruka Osámy. Způsob, jakým s ní tvůrci nakládají, mi místy přišel až trestuhodný.

S Hoodovým Odvlečen mám vlastně navlas stejný problém jako s jeho předchozí "gangsterkou" z jihoafrických slumů, Tsotsi. Postaví zajímavé postavy do divácky atraktivního prostředí, a jen co odstartuje příběh, stočí do stojatých vod klišé. A z těch už nevystrčí paty. Původní vyhraněný postoj v průběhu filmu vyšumí a špinavé emoce nahradí pečlivě nasvícené, pěkně komponované, ale jinak úplně matné obrázky. Zrovna tady by k oživení pomohla "greengrasovská kamera," razantnější střih a vlastně i výměna hereckého osazenstva. Tohle totiž hraje až příliš na jistotu.  Odvlečen je totiž zase jedním z projektů, kde neznámí "ethno herci" hrají lépe než známé hvězdy. Večně nesmělému Jakeu Gyllenhaalovi jeho roli i finální přerod těžko uvěřit, stejně tak "soukromé válce" senátorky v podání Meryl Streep. Nepočítám-li docela nečekanou (ale vlastně úplně zbytečnou) časovou smyčku, chybí snímku byť jen jediná zapamatování hodná scéna. Za měsíc si na tenhle biják bohužel nikdo ani nevzpomene, natož aby vyvolával nějakou debatu. And that´s baaad. Po pravdě řečeno, nejsem si úplně jistý, jestli je Wolverine v těch správných rukách...

P.S. Film běžel na letošním Febiu, ale jistě časem vyjde na DVD.