V KOSTCE
Antonín je nespokojený a chce všechno změnit. Bohužel pro sebe i své okolí žije v normalizační ČSSR a je tajným policistou. Disident Tomáš mu vlastně nic neudělal, jen má něco, co chce Antonín. Mrazivé psychologické drama o lidské posedlosti v čase permanentního duševního exilu funguje jako metafora doby i sonda do duše běžného člověka. Sebevědomý a skvěle natočený film, který vedle Protektora a 3 sezón v pekle naznačuje, že i v české kinematografii začíná vřít ta správná tvůrčí žluč, kterou nebaví všechno úhledně česat na pěšinku.
CELÁ RECENZE ZDETRAILERY
FOTOGALERIE
O FILMU
V našich kinech by se mělo v následujících měsících objevit opravdu hodně českých filmů. Ale bylo by velkým překvapením, kdyby se stoupající aktivitou režisérů stoupala i kvalita jejich děl. Možná budeme zase rádi za tři čtyři dobré kousky, pár průměrných a hodně jen tak tak přežitelných filmů. Pouta režiséra Radima Špačka by však mohla patřit do těch zajímavějších kategorií. Děj se odehrává na začátku osmdesátých let a hlavním hrdinou bude estébák Antonín, jehož ubíjí práce, osobní život i všechno ostatní. Upne se tedy na mladou dívku Kláru a brzy zjišťuje, že jeho nová vášeň ho staví do pozice, kterou neznal. Najednou se z něho stává nepřítel systému, jemuž sloužil, ale zároveň i protivník nepřátel režimu. Je toho na něj zkrátka hodně a dobře to dopadnout nemůže. Tvůrci Pouta popisují jako kombinaci retro thrilleru a milostného dramatu, což jsou žánry poměrně dost vzdálené, doba normalizace by si ale každopádně zasloužila zase trošku jiný pohled než ten, který nám předkládá Jan Hřebejk. Tak snad Radim Špaček natočí něco, za co ho budeme moci pochválit a díky čemuž budeme zase na chvilku věřit, že s českým filmem to není tak zlé. Počkejme na únor 2010.