O FILMU
Pokud by se sestavoval žebříček nejotravnějších lidí televizní obrazovky, Petr Čtvrtníček by se určitě dostal na přední místa. Doby geniální České sody jsou už dávno pryč a když člověk vidí reklamu na nejmenovaného telefonního operátora šestkrát denně, tak to se sympatiemi ke dříve oblíbenému herci pořádně zamává. Třeba to ale napraví přítmí kinosálu. Poslední plavky je film o Jardovi Kuchařovi. Takovém tom obyčejném chlapíkovi, kterého si na ulici nevšimnete, i kdyby vám dupnul na nohu. Jarda se živí tím, že pronajímá vlastní byt a díky tomu musí trávit každé léto na vesnici, kde pracuje v malém bufáči, který rozhodně má nouzi o zákazníky. Naštěstí tam není sám a se vším mu pomáhá domorodec Kamil Hošpes a občas se přijdou podívat i místní. Do zajetého stereotypu však zasáhne sumec. Obrovský sumec. Tak obrovský, že by z něj mohla být rybářská senzace. Poslední plavky budou podle všeho klasickým českým konverzačním filmem. Lidé budou stát nebo sedět, mluvit a dělat legraci. Asi by bylo naivní očekávat od Posledních plavek revoluci v české kinematografii, ale pokud bude mít film dobrý scénář a nepůjde jen o sled scének podobných učení reklamštiny, nemuselo by to nakonec být úplně zlé. Jestliže však budou chtít tvůrci parazitovat na momentální Čtvrtníčkově popularitě a jeho podivném stylu, tak mě do kina nikdo nedostane ani pod pohrůžkou násilí.