Los Angeles není jen Hollywood. Jsou to i stovky kilometrů čtverečních plných feťáků, co mají hlavu tak vyjetou, že si sotva zvládnou vytřít řiť, ale cokoliv v uniformě chtějí zastřelit čistě z principu. Ulice plné prostitutek, primitivů, zoufalců, násilníků, vrahů a lidského dna. A hrdinové Patroly se je pokouší udržet na uzdě.

Patrola: FOTOGALERIE

A to je v podstatě celá zápletka novinky specialisty na policejní dramata Davida Ayera. Dlouholetí kámoši a parťáci Brian Taylor a Mike Zavala zkrátka jezdí v policejním autě po městě a snaží se řešit problémy dřív, než městu přerostou přes hlavu. Jejich práce není pátrat po vrazích a mafiánech, ale zkrátka udržovat pořádek ve čtvrti, kde každý druhý člověk nad osmnáct let patří k nějakému gangu a má doma na nástěnce seznam minimálně desítky lidí, které hodlá poslat pod zem. Zkrátka zábava.

Ayer se rozhodl ve své nízkorozpočtové novince vsadit absolutně na herce, atmosféru a snahu dostat diváka doprostřed akce. S Taylorem a Zavalou strávíme několik měsíců, ale v podstatě v nich vidíme jen epizody z jejich soukromého a policejního života. Jednou se jim povede při běžné kontrole narazit na dva gangstery, co si hrají na kovboje, potom náhodou objeví skladiště pro obchodníky s bílým masem, zachrání děti z hořícího domu a mezi tím se stačí seznamovat s osudovými holkami, ženit se a prudit své nadřízené a kolegy. Režisér se evidentně inspiroval dokumentárními pořady typu Cops a decentně to říznul atmosféru legendárního seriálu Shield.

Už po pár minutách má režisér David Ayer diváka v hrsti.Ale absence výrazného příběhu Patrole neškodí. Namísto toho, aby Ayer ukazoval divákům vztah mezi Taylorem a Zavalou vzpomínkami na společná studia nebo konkrétními věcmi z minulosti, vystačí si jednoduše s jejich lehce hovadským ale upřímným popichováním a několika frázemi o přátelství, které pronesou v opilosti nebo těsně po tom, co zjistili, jakou cenu má pro šmejdy z ulice lidský život. Celý policejní okrsek je vlastně jeden takový neskutečně adrenalinem nadopovaný sportovní tým, kde všichni vědí, že se mohou spolehnout na to, že jim parťák bude krýt záda - ovšem zároveň jeden na druhého neustále zkouší dětinské žerty, protože ví, že jinak by se z toho pekla okolo zbláznili.

Vedle dobře napsaných a zahraných hrdinů filmu překvapivě prospívá i neobvyklý režijní styl. Nejsem zrovna fanoušek natáčení na ruční kameru nebo point-of-view snímání, ovšem v případě Patroly je to vše k dobru věci. Akční scény jsou neskutečně intenzivní a to nemusí jít rovnou o přestřelky nebo výbuchy. Stačí klasická snaha zastavit člověka, co jel nepřiměřenou rychlostí, nebo vytáhnout tři prcky z hořícího baráku. Patrola je rychlá, drsná, intenzivní a pohlcující podobně jako třeba REC nebo Elitní jednotka. A přitom tu na první pohled jen Jake Gyllenhaal a Michael Peña jezdí autem, hláškují, hrají si na drsňáky a zároveň se někde uvnitř bojí, aby jejich další akce nebyla tou poslední. A vy s nimi.

Přehrajte si trailer Když to řeknu jednoduše, Patrola je jedním z nejlepších policejní dramat z ulice vůbec. Už po pár minutách má režisér David Ayer diváka v hrsti a dělá si s ním, co chce. Zvládá ho správně dojmout nějakou úsměvnou scénou ze soukromého života. Donutit ho, aby se začal zajímat o dva chlapíky v uniformě, kteří se chovají jako sedmnáctiletí fakani, co jdou v pátek večer balit holky. A zároveň v ten pravý čas umí pořádně zahustit atmosféru a připomenout, že se film odehrává víceméně uprostřed válečné zóny.

Trochu zamrzí, že v závěru Patrola malinko vyměkne a tvůrci naservírují před titulky divákům zbytečně patetickou a klišovitou scénu. Ale to nic nemění na tom, že tohle je nová žánrová klasika, jež zdaleka převyšuje vše, co Ayer dosud natočil nebo napsal. Jsem sakra zvědavý, co předvede v Ten s Arnoldem Schwarzeneggerem.