Nevím, jestli to tak máte při sledování taky, ale někdy mi stačí fakt prvních pár vteřin, abych poznal, že daný film bude zjevně testovat hranice mé trpělivosti. Nestává se to moc často, logicky se takovým snažím na první dobrou vyhýbat, a po vcelku zábavných trailerech na novou coenovku Panenky na útěku od Ethana Coena a jejím zařazením do širšího výběru nejočekávanějších filmů letošního roku mě rozhodně ani ve snu nenapadlo, že zrovna tohle bude ten případ, jenže…jenže byl.

Film začíná bizarní vraždou, přičemž už úvodní vteřiny odpálí level trapnosti někam ke stropu, jenom aby se zbytek 84minutové stopáže zoufale snažil tu laťku snížit na nějaký přijatelný level. Nedaří se to, a tak jsme víceméně svědky podivně halucinogenní road movie, která je jako špatný pokus o Pravdivou romanci s lesbama, ještě horší pokus o Thelmu a Louise, a absolutní opak toho, čím byla Tahle země není pro starý, s paradoxně dost podobnou zápletkou.

Panenky na útěku jsou queer paskvilem o páru mladých holek, které mají po krk svého života, a tak se rozhodnou si půjčit auto a vyrazit někam na jih, kde jim bude líp. A cestou samozřejmě hodlají ojet všechno, co jim přijde do cesty. Nebo teda aspoň jedna z nich. V hlavních rolích se zde objevily Margaret Qualley a Geraldine Viswanathan a jestli tuhle tvůrčí tragédii něco zvedá z totálního omylu, je to texaský přízvuk první jmenované spolu s roztomilou střídmostí a postupným sexuálním probouzením se té druhé. Obě herečky mezi sebou mají hezkou chemii a jejich milostné radovánky, ačkoliv dost křečovitě epizodicky zachycované, patří k tomu lepšímu, co tenhle film nabízí.

Panenky na útěku: FOTOGALERIE

Naprosto mimo jsou bohužel všichni ostatní. Dlouho jsem neviděl tak zapomenutelnou dvojici záporáků postrádajících jakékoli charisma (snad jen jejich šéf Colman Domingo vyzařuje nějakou auru, toho je tam ale pro změnu minimum), stejně tak všechny vedlejší cameo role jako Pedro Pascal, Bill Camp nebo Matt Damon jsou zbytečné, nesmyslné a často urážlivé pro jejich jinak pečlivě budované kariéry. Respektive chápu, proč na to kývnuli, i když za to třeba nic moc nedostali, ale výsledek je zkrátka stylistický trapas nepříslušný ani začínajícím filmařům, natož někomu jako Ethan Coen.

Přehrajte si trailer Problém přitom není ani tolik v tom, že dostáváme něco mezi komedií, parodií, satirou a absurdní gangsterkou, ono to prostě jako celek v tomhle podání vůbec nešlape. Kde třeba nedávná tematicky podobná komedie Holky bez zábran naplno přijala svoji „divnost“, udělala z ní svou přednost a naservírovala solidní female empowerement story, Panenky na tahu jsou v tomhle zaseklé někde na půli cesty a je z nich cítit maličko boomeřina. Navíc je to výstřední, podobně jako mnoho snímků z filmografie slavného režisérského dua, ale takovým odfláknutým prvoplánovým způsobem. Plus s příběhem, který jsme viděli stokrát jinde a líp.

A ano, přiznávám, že jsem nikdy nebyl fanouškem tohoto aspektu coenovek, vždycky mi daleko víc seděly ty vážněji pojaté filmy jako Fargo, Opravdová kuráž, V nitru Llewyna Davise nebo právě Tahle země není pro starý. Panenky na útěku jsou třeba ve srovnání s Ave, Caesar! nebo Baladou o Busteru Scruggsovi naštěstí ještě docela koukatelné, určitě však neodpovídají úrovni jejich dřívější tvorby jako Bratříčku, kde jsi? a já si jenom kladu otázku, jestli jsme opravdu potřebovali zrovna takový film zrovna od takového autora. 

A taky jestli už není na čase se na tu sólo dráhu vykašlat, a natočit s bráchou zase nějakou pecku. Tohle rozdělení totiž, minimálně za mě, příliš nefunguje.