Od animačního filmového studia Pixar jsme si v průběhu let zvykli očekávat tu nejvyšší možnou kvalitu opřenou o větší než malé množství originality. Ostatně jedenáct posbíraných Oscarů za nejlepší animák svědčí za vše (Hledá se Nemo, Úžasňákovi, Ratatouille, VALL-I, Vzhůru do oblak, Příběh hraček 3 a 4, Rebelka, V hlavě, Coco a Duše). Zároveň s tím je ovšem pro studio se skákající lampičkou v logu problém této jejich reputaci dostát, protože originalita neroste na stromech a s kadencí jednoho až dvou snímků za rok je prostě složité udělat z každého jejich nového animáku filmovou událost roku. Ostatně i právě proto začalo studio nějaký čas nazpět vsázet na sequely divácky osvědčených hitů, díky čemuž se např. letos dočkáme Příběhu hraček 5. Ještě předtím tu ale máme jejich novinku Hoppers alias Na skok do divočiny.

Jak už můžete vytušit z českého distribučního názvu, půjde tady o střet lidské a zvířecí říše. Hlavní hrdinkou příběhu je mladá aktivistka Mabel, jejímž celoživotním posláním je ochrana malého kousku nedotčené přírody před rozpínavostí nedalekého velkoměsta. Jeho starosta je typickým představitelem betonové lobby a neštítí se žádných podlých triků, aby docílil výstavby nového městského okruhu, jehož trasa má vést právě skrz Mabelči hájek. Podaří se nebojácné slečně a jejímu robotickému avatarovi v podobě roztomilého (ehm) bobra zastavit zničení malého ráje na zemi?

Na skok do divočiny: FOTOGALERIE

Na skok do divočiny se řadí k těm pixarovkám, které jsou určené výhradně pro nejmenší publikum. Zápletka je záměrně zjednodušená na absolutní minimum, poselství filmu je polopatisticky vysvětlené tak, aby ho pochopili i malí špunti a vše, co se ve filmu děje, má podobu grotesky pro nejmenší. Můžete se tak připravit na klasické fórky o potravním řetězci divoké zvěře, veselé mezidruhové zvířecí hašteření, boj zvířátek proti zlým lidem, co jim chtějí zničit jejich přirozený habitat a celou další kupu absolutních klišé z podobných příběhů. Včetně nezbytného happyendu v podobě pokojného soužití lidí a zvířat. Víc nečekejte, protože žádné větší ambice tenhle animák nemá.

Dobrá zpráva je, že celovečerní filmový debut režiséra Daniela Chonga (televizní seriál Mezi námi medvědy) je rychlý a svižný. Ústřední zápletka je načrtnuta prostřednictvím dětství hlavní hrdinky, kdy se Mabel od indiánské babičky naučí naslouchat přírodě. Dějový skok do dospělosti je pak přirozeným pokračováním vrozené potřeby hlavní hrdinky chránit životní prostředí, což vede k ospravedlněnému střetu s autoritami a překažení zlotřilých plánů pana starosty, pro něhož je důležitější dojezdová rychlost než ochrana přírodních krás. Ostatně kdo by nechtěl být v práci o čtyři minuty rychleji, což?

Druhou dobrou zprávou je, že Mabel je rozená sympaťačka, která je správným způsobem nekonformní a oddaná svým ideálům, ovšem bez toho, aniž by působila strojeně nebo otravně. Její jednoduchý charakter je napsaný tak, abyste neměli problém si ji okamžitě oblíbit, ať už si o přírodě a nezbytnosti výstavby dálnic skrz panenskou přírodu myslíte své. Sympatický je i bobří avatar, do něhož hlavní hrdinka na podstatnou část děje přenese díky univerzitnímu projektu své vědomí, aby mohla zorganizovat hnutí odporu přímo mezi zvířátky. Zvolené enviromentální téma je navíc absolutně univerzální a nadčasové, jak ostatně dokládají třeba nekonečné diskuse o dostavbě dálnice D3 ve Středočeské kraji.

Přehrajte si trailer Co bohužel absolutně nefunguje, to je elementární logika příběhu. Vše je zde podřízeno základnímu imperativu, aby se malí diváci měli pořád na co dívat, aniž by se řešilo, jestli to dohromady dává alespoň nějaký smysl. Zejména ve srovnání s předloňským Rozzumem v divočině z toho nová pixarovka nevychází vůbec dobře. Nižšímu věku diváka odpovídá nejen skladba příběhu a způsob řešení jednotlivých problémů, ale i animace, která je opět na hranici ADHD, což osobně nepovažuji za nezbytný element animovaného filmu pro nejmenší (viz nedávný ARCO). Pokud s tím ale nemáte problém v jiných pixarovkách, neberte to jako kritiku. Když totiž Na skok do divočiny vezmete jako jednohubku pro zabavení svých drobných ratolestí, zpříjemní vám bez problémů čekání na pátý díl Příběhu hraček. Dabing to má obstojný a výpočetní technika již dokáže renderovat i takové detaily, jako jsou jednotlivé vlasy, takže se na to velmi dobře dívá. A to k mírně nadprůměrné zábavě stačí.