Herecký veterán Liam Neeson sice několikrát prohlásil, že s akčními rolemi už končí, vždycky mu tohle odhodlání vydrželo asi tak pět minut. Jeho akční poloha z 96 hodin se tak divákům nejen značně okoukala, ale hlavně to s ní zkouší v čím dál lacinějších a pitomějších filmech, v nichž si jen s jistotou dojde pro tučný šek. Sem tam se však mezi tou žánrovou nudou objeví i v zajímavém projektu. A zdálo se, že novinka Memory by mohla být právě jedním z nich. Spojil v ní totiž síly s Martinem Campbellem, režisérem špičkových bondovek Zlaté oko a Casino Royale. Ten má sice nejzářivější roky už asi za sebou, v loňské Pomstě aka The Protégé ale ukázal, že mu jdou malé poctivé žánrovky pořád hezky od ruky. Memory se mezi ně bohužel nezařadí.

Neeson se tedy tentokrát objevil v roli nájemného zabijáka, který i přes svůj věk dokáže vykonat hodně efektní práci. Kvůli postupujícím letům a čím dál vážnějším zdravotním problémům v čele s Alzheimerovou chorobou by se ovšem rád odebral do důchodu. To mu ale jeho zaměstnavatel nedovolí, naopak je objednán na další špinavou prácičku. Když hlavní antihrdina zjistí, že jedním z cílů je třináctiletá dívka a odmítne vraždu vykonat, nehodlají to jistí zlí lidé nechat jen tak. Náš vrahoun se je proto rozhodne zlikvidovat jednoho po druhém. Jelikož mu však paměť a zdraví slouží čím dál méně, kontaktuje agenta FBI, jenž se rozhodl onu dívku ochránit. Opravdu si dvojice na opačných stranách barikády dokáže pomoci?

Na Memory se sice na první pohled kouká lépe než na většinu neesonovek z poslední doby, nepůsobí tak levně a Campbell se opět snaží natočit fajnové řemeslo s oldschoolovým nádechem. A zase nám navíc nabízí zajímavou a v rámci mezí uvěřitelnou hlavní postavu. Zatímco v Pomstě jsme sledovali špičkovou vražedkyni, která však také často dostávala na držku a proti silnějším protivníkům musela používat svůj fištrón, zde zase dostáváme stárnoucího zabijáka, jenž sice pořád ví, jak protivníka spolehlivě udeřit, síly mu ovšem kvůli postupující chorobě už dochází. A vrahouna v podzimu života i Neeson hraje přeci jen s o něco větší chutí než své předešlé fláky. Jenže zajímavý námět a jméno spolehlivého režiséra tentokrát bohužel nestačí.

Memory je totiž ve výsledku poměrně mdlou a fádní podívanou, v níž se jede ve všem tak na půl plynu. Scénář nedokáže efektně využít linku okolo hlavního charakteru a místo toho nám předkládá zaměnitelnou a předvídatelnou zápletku o zabijákovi, který se vzepře svým zaměstnavatelům v čele se znuděnou Monicou Bellucci, a navrch předhodí ještě několik zcela nezajímavých postav. Takový Guy Pearce si tu pak sice jede to svoje, kvůli scénáři ale ani nemá moc co hrát. 

Akce je pekelně málo a místo budování napětí a zvratů se scénář stává postupem stopáže čím dál tupějším a finále už divák vyloženě prozívá. A bohužel tomu tentokrát příliš nepomáhá ani samotný Campbell, jenž si vybral svou slabší chvilku. Jeho ospalá a pomalá režie má do strhujícího zážitku daleko, a i když v akčních krátkých pasážích vykukuje jeho um, je to bohužel málo a divák se postupem času dostává do menší apatie. Snímek je tak jasným důkazem žánrové fádnosti jak po scenáristické, tak akční stránce.

Přehrajte si trailer Ani s Memory tak Neeson neprolomil své aktuální prokletí nezáživných béček a svým fanouškům servírují další zaměnitelný a šedivý průměr, který můžete bez problémů přeskočit. Ano, do stupidity a lenosti Mrazivé pasti či Pro balík prachů má nová neesonovka naštěstí ještě daleko, i přesto tu zábavný kousek opravdu nečekejte. A mrzí mě to jak od hereckého matadora, tak od Campbella. Memory je tak ve výsledku hlavně důkazem, že by měl Neeson nechat podobné role už konečně spát a doufat ve svěží hereckou výzvu a menší comeback.