V KOSTCE
Mary je osmiletá australská holčička a Max více než čtyřicetiletý americký asociál. Oba je souží utěšené stádo mindráků a problémů, přesto stačí pár dopisů a najdou, po čem nejvíc toužili. Tak trochu pohádka a tak trochu existenciální deprese, v níž animace věcem ostří nezahlazuje, nýbrž brousí. Neotřelý film, který místy trýzní mnohomluvnost a poněkud natahovaná stopáž.
CELÁ RECENZE ZDETRAILERY
FOTOGALERIE
O FILMU
Philip Seymour Hoffman je tak trochu divný herec a spolu s takovým Stevem Buscemim, Williamem H. Macym a pár dalšími je symbolem nezávislého filmu. Nebo respektive když režisér potřebuje, aby jeho film vypadal umělecky a nezávisle, zavolá Hoffmanovi. Většinou ale to, pod čím je tenhle držitel Oscara podepsaný, stojí za to. Ačkoliv animáky jsou pro něho tak trošku nezmapovaný prostor. Mary and Max rozhodně není něco, co by mohlo konkurovat Pixaru nebo Dreamworks. Je to trošku divnější a umělečtější záležitost. Děj vypráví o osamělé osmileté holčičce, která si dopisuje s obézním čtyřicátníkem a díky dopisnímu papíru se z nich stanou přátelé. A tohle přátelství jim vydrží déle, než by kdokoliv čekal. V Mary and Max tedy moc akce nejspíš nebude, ale fakt, že si film odvezl z Berlína Křišťálového medvěda, naznačuje, že by mohlo jít o trošku jinou ale zatraceně zajímavou podívanou. I když nejspíš nebude pro každého.