Liga spravedlnosti: Recenze
19:00 | 15.11.2017 |
Na konci každého tunelu se snažím vidět světlo. Jasně, po třiceti letech soustředěného koukání na filmy a minimálně patnácti od doby, kdy se z koníčku stalo povolání, už může i čtenářstvo na člověka pohlížet jako na vybíravého, trochu otupeného a všelijak subjektivního tvora. Bez ohledu na naše Marvel vs. DC války a všeobecné globální nadržování Marvelu (jeho hrdinové jsou prostě slavnější a známější - kolik byste ještě před deseti lety vyjmenovali klaďasů od DC? Dva, tři?) jsem šel na projekci Justice League se zaťatými palci v pěstích. Co kdyby to náhodou vyšlo. Základem růstu v každém lidském odvětví je přece zdravá konkurence. Ale jak to tak vypadá, Marvel se bude muset v následující pětiletce měřit hlavně s nepřáteli, které si sám nadělal prodejem práv, tj. se Sony a 20th Century Fox. Warneři totiž po tomhle týmovém průšvihu spektakulárních rozměrů definitivně dokazují, že potřebují nikoliv střídačku, ale rovnou odpočinek celého týmu na lavičce. Uleví se rozhodčím (kritikům) i fanouškům (divákům), tím jsem si naprosto jistý.
Justice League vzbuzovala dojem narychlo upečené produkce dlouho předtím, než se objevily první trailery. Půlka týmu se narychlo představovala v tajemné found-footage v předchozím filmu, Batman v podání Sadfflecka byl sázkou do loterie a Wonder Woman v době BvS teprve čekala na týmovku. Jinými slovy Justice League byla odmávnuta tváří v tvář Avengers jako logický koncept, ale nikdo včetně tvůrců v tu chvíli netušil, o čem, s kým a proti komu. A podle toho bohužel vypadá úvod snímku, kdy Batman narychlo obchází jednotlivé nováčky (zejména tedy Aquamana a Flashe) a snaží se je nalákat do týmu. Už tady si všimnete, že Snyderův styl, se kterým na poslední chvíli povolaný Joss Whedon nepohnul ani o píď, je při budování pojítek mezi superhrdiny extrémně neefektivní, protože místo na charaktery neustále strhává pozornost sám na sebe. Nulová expozice v minutových scénkách, které připomínají neustálými zpomalovačkami a sebestřednými "čum-na-ten-oblet-vole" záběry ty nejbanálnější reklamní spoty, křečovitě zrychlené interakce mezi superhrdiny, kdy jeden mluví k tomu druhému a ten odpovídá nikoliv na položenou otázku, ale rozvíjí nezávisle na ní směrem k divákovi nějakou zběsilou teorii, jež má bleskově vysvětlit, proč existují tři mateřské boxy, pro něž si přišel nějaký Steppenwolf, příbuzný nějakého Darkseida, hodlající s jejich pomocí vyrobit nějaké peklo na Zemi.
Ano, trochu to v prvních dvaceti minutách připomíná skeč ze Saturday Night Live, komplet s podivně lacině vypadajícími kostýmy, liduprázdnými scénami (kromě hrdinů na ulicích často není ani noha) a neúprosnou snahou vejít se s důležitým sdělením do dvou minut, protože je potřeba pospíchat dál, máme přece jenom dvě hodiny, přes které u Warnerů nejede vlak. Nechápejte mě špatně, po pátých Transformerech rozhodně nehodlám u tupého blockbusteru vysedávat déle, než je nezbytně nutné. Snyder ale bohužel opakovaně ukázal, že čím víc minut dostane, tím větší kontrolu má nad svým stylem vyprávění. Tady ho bohužel muset nahustit do místy nesnesitelných scének, které následně poprášil svým magickým dotekem Joss Whedon, což znamená, že humor vyskakuje nepředvídatelně z míst, kde o něj nikdo nestojí a původně jen podivínský Flash je nově zhruba stejně otravný a mimo mísu jako Luthor v Batman vs. Superman.
Navíc může Whedon zcela jistě i za první scénu, kterou uvidíte - Supermanův trapas na sociálních sítích, točený mobilem na výšku, který má na scénu přivést slona v místnosti. Ano, Kal-Ela si ve filmu užijete, ale nebudeme prozrazovat jak a kdy. Jenom snad... Cavill ho hraje pořád stejně, takže pokud očekáváte, že se u Warnerů chytli za nos a Superman je konečně super, asi si budete muset ještě nějaký ten pátek počkat. Na rozdíl od BvS je alespoň znát jeho silová převaha nad KÝMKOLIV, což jsem chtěl vidět už od Muže z oceli, ale tenhle drobný hřejivý pocit už bohužel nic nezachrání. Liga spravedlnosti je složená ze stejných psychopatů jako Suicide Squad - neustále se spolu hašteří, všichni jsou nějakým směrem vyšinutí a nadělají víc paseky, než užitku. Háček je v tom, že v tom podobně jako superpadouši z Ayerova filmu jsou hlavně sami za sebe. Žádná chemie, žádné pouto, jak se dá ostatně čekat z narychlo svolaného týmu primadon. Affleckův Batman je celý film unavený a evidentně ho to zachraňování světa děsně štve, Wonder Woman se od něj velmi neochotně nechává sekýrovat, Flash celou dobu hraje ušlápnutého "teenagera" a chybí mu cool scéna ve stylu Quicksilvera v X-Menech, Aquaman je prostě jen stále ten samý Jason Momoa, co si jen občas promluví s rybami, a Cyborg je secondhandový Denzel Washington prorostlý jedničkami a nulami.
Cyborg ostatně jako by definoval celý snímek. Sám mluví o tom, že mu neustále přibývají nové superschopnosti a je z větší části tvořen čistým CGI. A Justice League jako by taky až do poslední chvíle nevěděla, co ještě přihodit do kočičkopejskovského digitálního kotle. Všechny lokace mají zelené pozadí a jsou protaženy alespoň tuctem obrazových filtrů, takže máte pocit, že se v postprodukci může změnit všechno od lokací přes repliky až po samotný děj. Snímek má sice jen dvě hodiny, ale pocitově je mnohem delší, protože jeho struktura zdrhá od křečovitě zbastleného týmu ke generické hrozbě záporáka z druhého konce galaxie, jenž musí dát dohromady několik MacGuffinů, aby mohl rozpoutat apokalypsu. Kompletně digitální Ciarán Hinds spíš než Thanose připomíná jeho sluhu Ronana ze Strážců Galaxie. Ne nadarmo mluví o Darkseidovi jako o hrozbě do případného pokračování. Místo infinity gemů se tu sbírají mateřské boxy - jeden mají suchozemci, jeden obyvatelé Atlantidy a poslední Amazonky.
To, co v Marvelu připravují skrz několik filmů, stihne rohatý Ciarán Hinds alias Steppenwolf během dvaceti minut, v nichž Snyder jen tak z plezíru zahazuje epickou flashbackovou apokalypsu nebo solidní bitvy na ostrově Amazonek či dvacet tisíc mil pod mořem. Tohle mohly být alespoň audiovizuální opory snímku, jenže Snyder nemá čas se s nimi patlat. A možná ani chuť, protože jestli jsme ho vinili z rezignace na samotné základy filmového vyprávění v BvS, tady se k tomu přidala i technická fušeřina... ani v IMAXu z plátna neleze nic víc než digibordel, ať už jsme pod vodou nebo nad ní. Nános nejrůznějších barevných filtrů, odlesků a částicových efektů mi tak trochu připomněl Marhoulova Mazaného Filipa, kdy i rozhovor dvou lidí v kanceláři vypadal digitálně a nepřirozeně. Co teprve konfrontace CGI záporáka a jeho armády poletavého hmyzu, designově vypadnuvšího odněkud z videoherního Dooma?
Ne, akce tenhle film rozhodně nespasí. Je to jen nekonečná vlna pixelů, zhoubná inflace zpomalených atrakcí, která vysála veškerou energii ze závěrečného duelu s Doomsdayem. Tady se k velkému bubákovi přidává ještě milion létajících pěšáků, co zalidňuje rutinní apokalyptický wallpaper jako hejno otravných komárů. Ani Steppenwolf, ani jednotliví členové Justice League tu nemají konkrétní moment, v němž by mohli zazářit. Dokonce ani očekávaný comeback vy-víte-koho nemá očekávaný wow efekt. Už proto, že se nejdřív musí všichni porvat mezi sebou, aby dali záporákovi prostor ke spuštění apokalypsy. Apokalypsy uprostřed ukrajinské pustiny, kde je jeden domeček a v něm čtyřčlenná rodina - táta s brokovnicí, máma s pánvičkou, holčička s panenkou a chlapeček s prakem. Osud téhle ligy mne jednu chvíli zajímal mnohem víc, než Affleck se svojí partou hic. Jasně, hráli je nějací ochotníci z východního bloku. Jenže alespoň je hráli ochotně, což se o hlavním ansámblu opravdu říct nedá.
Jsem ten poslední, ke komu byste chodili pro fotbalové analogie, ale když už je v názvu ta liga. DCEU je jako Sparta... Warneři jako majitelé si najali za velké peníze a s ještě většími ambicemi toho nejhoršího možného trenéra a přes hlasité nadávání odborné i laické veřejnosti ho nechávají podělávat standardky, podepisují mu sebevražedné sestavy a schvalují nákup primadon, co si vlastně ani nechtějí kopnout. A výsledkem je, že je Plz... pardon Marvel na špičce ligy a všem ujíždí o parník, zatímco DCEU je na chvostu a po slibovaném zlatém hřebu sezóny bude všem akorát tak pro smích.
Ano, Snyder to schytává. Moc dobře vím, co ho potkalo. A možná je i kvůli tomu Justice League ještě větší průšvih, protože jméno Josse Whedona je tu jenom na ozdobu, a právě tenhle hostující kouč, co se už jen zoufale snaží udělat kosmetické změny v hotové soupisce, dává zápasu poslední ránu z milosti. Ostatně Warneři ho v titulcích nijak nestaví dopředu a přísným embargem na recenze i zpožděním verdiktu na Rottenech jasně dali najevo, že tuhle horkou bramboru chtějí mezi diváky hodit na poslední chvíli. Jenom tím oddalují výprask za totálně nezvládnutou produkci, podkopání celého DCEU a totální rozklad kdysi oblíbených postav.
Z téhle držkové se jejich superhrdinové nevylížou. A nemůže za to žádný mytický záporák, ani záhadná vyšší moc. Ne, Batmana se Supermanem dostali na kolena kravaťáci s božským komplexem, bez špetky porozumění pro jejich komiksové předlohy, s očima zaslepenýma mamonem a nutkavou snahou kopírovat vyšlapané cestičky konkurence, ale pokud možno to vzít nějakou zkratkou. Snyder nám na konci odevzdává výsledek svého několikaletého snažení - nesehranou partu mizerně oblečených asociálů, kterým byste už nesvěřili ani záchranu koťáka, natož nějakou sólovku. A jako hřebík do rakve to naivní studioví hlavouni zarážejí potitulkovou scénou, kdy nám s donebevolající drzostí nabízejí další zbytečný spin-off.
Justice League ale o své místo ve filmové historii nepřijde. Na filmových školách se bude uvádět jako příklad toho, jak a) netočit, b) nevyprávět, c) nebudovat, d) nemasturbovat nad sebou samým, e) neopisovat a konečně f) nevědět, kdy za vším udělat tlustou čáru a vrátit se k rýsovacímu prknu.
Proč po tomhle výlevu dávám čtyři z deseti? Protože je ještě pořád kam klesat, ačkoliv se netopýří sólovka od Reevese nebo Aquaman od Wana spíš odrazí ode dna, než aby DCEU kopaly další hrob. Jenže u ambiciózního blockbusteru to má být varovná číslovka a zrcadlo, jehož odraz má fanoušky probudit z otupělé letargie. Tenhle autopilot zkrátka míří do zdi, takže Warneři buď prudce změní kurz nebo se rovnou katapultují a začnou nanovo. Tak či onak je havárka neodvratná - nejdřív na Rottenech a o něco později i v pokladnách kin. Kdo tuhle smutnou derniéru s týmem loutkových superprimadon neprokoukne od první scény, s tím si rád popovídám v komentářích pod recenzí. Rád mu připomenu doby, kdy měl Batman koule a Superman se nebál vlastního stínu. Snad se toho už brzy dočkáme i na plátnech kin a ne jen v televizních animácích a videohrách. Jo, pořád budu doufat, i když už mám od těch warneráckých facek obě tváře rudé. Jak se říká: I slepé kuře najde zrno.
Verdikt
imf
Superman je pod drnem a Batman dává dohromady tým, který má planetu ochránit před mimozemskou invazí Steppenwolfa... blablabla peklo na Zemi... blablabla musíme se spojit... blablabla velkolepá akční scéna. Snyderův epos nevypráví děj, jen bezmyšlenkovitě přeskakuje od jednoho komiksového panelu ke druhému. Výsledkem není hitparáda nejlepších hitů DC, ale nesourodé hašteření dysfunkční partičky, kterému chybí dramaturg ještě víc než většině české filmové produkce.
Vaše hodnocení
Hodnocení redakce
- 5/10
Cival
- 5/10
KarelR
- 5/10
Gonzi
- 4/10
do_Od
- 4/10
krauset
Hodnocení čtenářů
- 8/10
Ravenhorn
- 5/10
novoten
- 5/10
acheron
- 6/10
Mephos
- 3/10
Baz
- 4/10
Revan
- 6/10
Snura
- 8/10
Robur
- 5/10
Sony
- 6/10
TrDLo
- 5/10
b1aster
- 4/10
max452
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry