Vážně se mi chce říct, že jsem to říkal, ale tím bych se obvinil z předpojatosti. Způsob, kterým Hra peněz sama sebe definuje už v první upoutávce, si totiž v ničem nezadá se zemeckisovkami á la Trosečník, které v tříminutových trailerech dokázaly odvyprávět celý děj. Namachrovaný moderátor relace, nad kterou si honí elektronické bankovnictví všichni zazobanci od Manhattanu po Horní dolní, všehoschopný atentátník a zákeřný počítačový program, který žere peníze se stejným gustem jako Pac-Man pixely na obrazovce. V dobré detektivce by se chtělo věřit, že to může dopadnout jakkoliv, ale Jodie Foster je opravdu lepší herečka než režisérka, a tak Hru peněz kormidluje neuvěřitelně předvídatelným směrem. Po peckách ze života jako byl Margin Call nebo Sázka na nejistotu je tak další Wall Street báchorka až příliš povrchní a hlavně plná evidentních zkratek. 

Hra peněz: FOTOGALERIE

A vůbec při tom nevadí, že ukazuje na vrahy z Wall Streetu rukou zoufalého zástupce dělnické třídy - chlápka, co přišel o úspory a teď se chce dožadovat spravedlnosti. Tenhle scénář pořád může být rozehrávkou k velmi napínavé story, zvlášť když máme v pozadí americký ekvivalent miliardáře Janečka, který zbohatnul na rychlých kalkulacích s neustále se měnícími cenovkami akcií. Do fondu spravovaného umělou inteligencí bychom jistě rádi investovali všichni. Jenže co si počít, když se z něj přes noc ztratí 800 milionů dolarů a všichni se začnou vymlouvat na nezáplatovaná Windows?

To je tak nějak v kostce základní premisa filmu, přičemž Clooneyho Lee Gates, vděčná televizní figurka namachrovaného sociopata, tu únosci vyzbrojenému odhodláním, pistolí a kombinézou plnou semtexu, slouží jen coby hlásná trouba. Kamery musí běžet, jinak všechno vyletí komínem. A rázem tu máme nejsledovanější televizní program týdne, jemuž z pozadí šéfuje Julia Roberts v roli, která si rozsahem nezadá se Svátkem matek. Tedy s tím rozdílem, že je to spíš dabing, protože Julii víc slyšíme, než vidíme. To není výtka, možná právě naopak - ve voice-overové roli funguje parádně a nepřekáží binárnímu souboji před kamerami, kdy se s Clooneym měří talentovaný Jack O'Connell z Nezlomného.

Navzdory skromné stominutové stopáži ale ti dva nemají moc o čem hrát. Majitelé velkých fondů jsou zlí, áááno. Skromný pracant, snažící se na Wall Streetu otočit celoživotní úspory do jackpotové trefy je hodný, áááno. A Lee Gates je někde mezi a ke zpytování svědomí ho přivede víra ve všeobecné dobro, nikoliv tikající svetr z něhož trčí drátky, že? Problém je zejména v tom, že po rozestavení figur už Jodie Foster nepřijde s ničím objevným. Všechno odhadnete, včetně naprostých detailů, a v momentech, kdy by se mohlo jít víc do hloubky - třeba když Gates poprosí publikum, aby poručilo větru, dešti a akciím - jako by scénář zbaběle cuknul. Jedinou zábavnou odbočkou je přítelkyně našeho únosce, která nadělá během jednoho telefonu víc škody než užitku a donutí nás na chvíli s O'Connellovou postavou soucítit (hned v následujících vteřinách se ovšem dostaví zmatení, kterého už se do konce snímku nezbavíte).

Nejslabší je však samotné finále, které zavání až columbovskou triviálností a především počítá s tím, že jakmile únosce se svým rukojmím opustí televizní studio a vydá se do ulic, policie bude jen pasivně přihlížet. Tady už se přesouváme do žánru sci-fi, protože chlápka se sebevražednou vestou by na chodník plný čumilů zásahovka opravdu nepustila. Stačil by jeden krok k davům a tenhle film by si eRko zasloužil za víc než pár ledabylých nadávek upuštěných do přímého přenosu.

Přehrajte si trailer Jen těžko se věří, že se tenhle film v roce 2014 objevil na slavném scenáristickém blacklistu nejzajímavějších látek, protože zlom ve třetím dějství z něj dělá jen další narychlo upečenou historku, která vám o Wall Streetu prozradí asi tolik, co Operace hacker o hackerech. A rozčarování nad výsledkem nezmírní ani herci. Všichni jsou fajn, ale nemají tu do čeho píchnout. A Clooney prostě hraje Clooneyho tak, jak si ho představuje většina lidí - stárnoucího fešáka, o kterém se píše víc v bulváru než ve filmových časopisech. Rád bych věřil, že má na víc a Řeč peněz proplachtil na neutrál, ale mnozí mají pocit, že tohle je prostě maximum jeho hereckého rejstříku. Typově je obsazen skvěle, ale bohužel do nemastného a neslaného filmu.

Rád bych řekl, že Řeč peněz projde a neublíží, ale tohle není meníčko za dvacku od zlatých obloučků. I od rádoby popíkové lekce z kapitalismu 2.0 zkrátka očekáváte kromě té zábavy i nějaké poučení. Jenže snímek hraje, podobně jako hlavní hrdinové, zhruba hodinu o čas a zdržuje prázdným žvatláním, aby následně popřel sám sebe, když dojde na činy. Pointa je stejně zkratkovitá jako cokoliv co uvidíte v televizních novinách na ploše devadesátivteřinové reportáže. Škoda času i peněz, které lze investovat jinam.