Nenápadně si dovolím navázat na jednu z nejslavnějších MZ frází všech dob a zeptám se, proč sakra zrovna Neill Blomkamp natočil Gran Turismo, když bychom ho všichni daleko raději viděli u mnohem podnětnějších projektů. A zároveň si sám hned odpovím – protože neměl moc na výběr. District 10 se zjevně nehýbe takovou rychlostí, jak by si přál, a tohle mu dalo alespoň trochu možnost přičichnout si zase k áčkovému projektu, kterým GT rozhodně touží být. A popravdě k tomu nemá zas tak daleko. Ale popořadě. Nejprve sešlápneme spojku, nastartujeme, zařadíme si tam jedničku a pomalu se rozjedeme.

Jak už touhle dobou nejspíš víte, příběh vychází ze skutečných událostí a vypráví o bývalém gamerovi Jannu Mardenboroughovi, který se stal třetím vítězem GT Academy v historii, což mu umožnilo nasednout do skutečného závodního auta stáje Nissan, se kterou následně soutěžil ve Formuli 3, GP 3, GP 2 a později dokonce odjel také legendární závod 24 hodin Le Mans. Mardenborough se tak stal ikonou simulátorových pařanů, což rázem dává nápadu natočit filmové Gran Turismo z jeho pohledu výrazně zajímavější vyhlídky. I tak je ovšem namístě zachovat obezřetnost.

Už v úvodu je totiž patrné, že snímek z produkce PlayStation Studios funguje v prvé řadě jako reklama. Je to reklama na hru, konzoli od Sony, Nissan a dalšího půl tuctu značek. Objeví se v ní i sám tvůrce hry Kazunori Yamauchi, a to hned několikrát, takže to ani není tak, že by mu film jen složil poctu. Jednoduše propaguje jeho i jeho práci, což zejména v první třetině znamená, že rychlost z nuly na sto je u filmového Gran Turisma až povážlivě pomalá. Navíc se scénář snaží vysvětlovat nutné základy i nehernímu publiku, což z celého intra dělá ještě o poznání kostrbatější záležitost, a pakliže byste tady hledali nějaký Blomkampův tvůrčí vklad, jednoduše byste ho nenašli, protože to opravdu působí strašně uměle. Dobrá zpráva je, že tyhle problémy mizí se zařazením druhého a vzápětí třetího rychlostního stupně a překlenutím snímku do druhé třetiny.

V té se totiž hlavní hrdina ještě spolu s několika uchazeči konečně ocitá v proslulé GT akademii, kde pod vedením markeťáka Orlando Blooma a hlavního inženýra Davida Harboura začíná přísná tréninková etapa, jejímž cílem je udělat z gamerů opravdové závodníky. A je to právě tady, kdy se z Gran Turisma konečně stává sportovní, ba dokonce závodní film. Navíc zde konečně vystrkuje růžky i šikula zpoza kamery, jehož mocné kroužení drony nad závodní dráhou bude zákonitě chutnat všem petrolheadům, co mají doma vylepené plakáty Senny, sbírku autogramů Michaela Schumachera a na ruce vytetované: „Racing is life. Anything before or after is just waiting.“ Já sice nic z toho nevedu, ale mlaskal jsem si stejně. A to se přitom valná část závodů teprve řítila.

Tady musím Gran Turismu složit velkou poklonu, upřímně jsem totiž šel na film, který bude trochu blbý, pak se v něm bude pět minut závodit, a tím to hasne. Jenže tak to vůbec není. Bohatá 134minutová stopáž totiž dává spoustu prostoru hlavně samotnému závodění, které Mardenborough později podstoupil. Zároveň se zde však snímek nejvíce vzdaluje od reality, protože jeho kariéru zhušťuje do rychle odsýpající filmové podoby plné všelijakých montáží, takže co ve skutečnosti trvalo roky, zde zabere sotva pár týdnů. Navíc se kompletně přesune jedna dost zásadní ošklivá událost, která ve filmu hrdinu motivuje do finálního závodu v Le Mans, za což už mimochodem sklidili tvůrci včetně Mardenborougha, jenž se na filmu podílel coby hlavní kaskadér, poměrně solidní kritiku. V pravdě k ní totiž došlo až pár let po Le Mans. Přidejte fakt, že je ve filmu Mardenborough prvním, nikoli třetím vítězem nově vzniklé GT Academy, a vše se odehrává v současnosti, nikoli 12 let zpátky, a rázem to je skoro fiktivní zápletka.

Gran Turismo: FOTOGALERIE

Alas, filmy občas lžou, a obzvlášť u biografií není snadné obsáhnout vždy všechno přesně tak, jak se to ve skutečnosti stalo. Oppenheimer by mohl vyprávět. Daleko důležitější je, že příběh odehrávající se na plátně přede mnou fungoval. Měl správné závodní tempo, povedenou gradaci, díky dobré práci s postavami i vztahy nabídl silné emoce, především v lince otec-syn (Djimon Honsou zaválel), a v závěru tak těžil nejen z očividných řemeslných kvalit, ale i povedeného scénáře. Takže čert vem odklony od reality, místy toporné herectví nebo sem tam hloupou zkratkovitost, dokud budou herní filmy takhle zábavné a přitom funkční, sem s nimi.

Přehrajte si trailer Jasně, není to nejlepší závodní film, ani nejlepší herní film, k obojímu má upřímně GT dost daleko. Zároveň to nakonec není žádná zbytečná adaptace, jak to na spoustu lidí, včetně mě, zkraje působilo, natož pak vyložený průšvih. Blomkamp tímhle navíc potvrdil, že má řemeslo v malíku, a když mu dáte peníze, čas a dobrý scénář, natočí velice slušný film. Ano, Gran Turismo má své problémy, reklamovitost celého projektu z nich je asi ten největší, zároveň je to ale ke konci už opravdu poctivé závodní řádění, jehož zvuk i kamera budou slastí pro všechny nadšence do aut, která neslouží pouze k přesunu z A do B. A vzhledem k letní přestávce v programu F1 mě vlastně nenapadá lepší způsob, jak si to čekání momentálně zkrátit. Moje oči už se mezitím ubírají směrem k připravovanému Apexu s Bradem Pittem, od něhož člověk bude přece jen očekávat trochu víc. Letos nás navíc ještě čeká důležitá biografie Ferrariho od Michaela Manna, fandové rychlosti se tak vlastně nemají vůbec špatně.