Ghost Rider patří mezi ty comicsové filmy, na které se člověk podruhé podívá jen v případě, že se obklopí hromadou alkoholu, cynickými lidmi a chutí smát se režisérské neschopnosti Marka Stevena Johnsona a afektovanému herectví Nicolase Cage. V žánru "tak špatné, až je to zábavné" patří první dobrodružství hořícího motorkáře z pekla pořád k tomu nejlepšímu, co se v posledních letech objevilo. U druhého dílu sice došlo na pár zásadních změn za kamerou, ale jinak se mohou všichni posměváčci těšit na další kolo typicky cageovských šíleností. I Ghost Rider 2 je totiž hodně velká blbina.

Ghost Rider 2: FOTOGALERIE

Cage svou absurdní zábavností překonává i dnes již kultovní Rituál.Už trailery naznačovaly, že tenhle comics nemá šanci obstát vedle Batmana, výpravných Marvelovek nebo zajetých X-Menů. Sliboval jednoduchou zápletku, hodně akce a hrdinu, kterého zná alespoň pár lidí, takže by do kina někdo přijít mohl. Zámořští kritici však celkem jasně varovali, že půjde o zdraví. A nekecali. Ghost Rider 2 rozhodně není povedený film, na druhou stranu nejde o zas až takové zlo, jak jsme se báli. Je to prostě jenom kravina.

Marka Stevena Johnsona za kamerou nahradilo režisérské duo Mark Neveldine a Brian Taylor. Tihle dva už několikrát ukázali, že za málo peněz umí hodně muziky, ovšem jejich poslední projekt Gamer byl nakonec zoufalá nuda a zdálo se, že ačkoliv akční scény mají celkem v malíku, vyprávět smysluplný příběh je pro ně stejně náročné jako pro Zdeňka Trošku. U Ghost Ridera jsou děj, zápletka, charaktery postav a dialogy také hlavním kamenem úrazu, ovšem nechtěl bych tvrdit, že to všechno pokazili oba zmínění pánové. Ghost Rider 2 totiž po téhle stránce vypadá jako něco, co by mohlo s vážnou tváří obstát možná někdy v osmdesátých letech. Cheesy hlášky, prznění logiky, okoukaný příběh o klukovi, kterého se chce zmocnit Satan, srandovní bojoví mniši, nejzlejší záporák na světě s vizáží rok mrtvého metalisty... tyhle propriety v jednadvacátém století na plátno nepatří. Jako kdyby někdo vzal scénář druhořadého osmdesátkového akčního hororu, připsal do něj hořícího motorkáře a změnil pár jmen. To už dneska nikoho na zadek neposadí.

Pozitivní body však film dostává za zpracování. Neveldine a Taylor se překvapivě hodně uklidnili a fanoušci jejich předchozích anarchistických magoráren budou nejspíš trošku zklamaní, že tu nedojde na soulož při dostizích, krájení loktů a šlapky, co si myslí, že jsou Whitney Houston. Akční scény jsou v podání téhle dvojky překvapivě přehledné, je jich dost a minimálně řež v dole celkem pobaví. Jinak bohužel Taylor s Neveldinem nepřichází s žádnými novými nápady, což zvlášť u nich dost překvapí. Na honičky a přestřelky se dá koukat, jsou celkem zábavné a je jich dost, ale jakoby se u nich tvůrcům nechtělo nic vymýšlet a spokojili se s tím, že to vypadá slušně a neurazí. Dobře, že režiséři ukázali, že se umí i uklidnit a natočit klasické solidní akční scény, ovšem chtělo by to najít nějakou zlatou střední cestu mezi zcela konzervativně pojatým Ghost Riderem a divokým Zastav a nepřežiješ. To, co předvádí tady, je sice docela fajn, avšak postrádá to jakýkoliv osobitý rukopis.

Přehrajte si trailer No a teď ten hlavní důvod, proč filmu věnovat pozornost. Nicolas Cage potvrdil, že v současnosti neexistuje snad nikde na světě takovýhle herec. Jeho šílené pohledy do kamery, ďábelský smích a bezdůvodný křik tu jsou téměř v každé druhé scéně. Johnny Blaze se chová jako hrdinové Trainspottingu, kteří se pokouší o odvykačku a při tom rozmlátí celý byt. Momentů, které svou absurdní zábavností překonají i dnes již kultovní Rituál, tu je opravdu hodně a za pár měsíců se jistě můžeme těšit na hodně efektní sestřih Cageových výstupů z filmu. Mám dokonce pocit, že v tomhle případě to byl tvůrčí zájem nechat oscarového herce vyniknout v celé jeho šílenosti. Pokud vás v prvním díle bavily záběry na obličej hlavního hrdiny, jenž se mění v ohnivého motorkáře, tady budete naprosto nadšení. Cage snad nikdy v kariéře nepředvedl nic takhle zběsilého a jeho herecký výkon podporuje mou teorii, že si z celého světa dělá posledních několik let legraci a tahá s sebou nějakého dokumentaristu, který pracuje na sociologickém výzkumu vlivu Nicolase Cage na popkulturu.

Ghost Rider 2 nakonec není tak špatný film, jak se říká. Je v něm dost solidních akčních scén na to, aby u něj člověk netrpěl a byl ochotný přehlédnout i značně zprzněný děj, nezajímavé hrdiny a dialogy, které obvykle nedávají moc smysl. Fandové Nicolase Cage by do kina měli vyrazit stoprocentně. Vy ostatní jen v případě, že máte chuť na průměrný akčňák.