Lidi to mají rádi. Zanadávat si na to, jak je naše země zkorumpovaná, ovládaná nejhoršími mafiány a gaunery, vedle kterých i Tony Montana vypadá jako neškodný chlapec ze sousedství. A když si dokonce mohou zajít do kina tenhle názor potvrdit, je to ještě lepší. Přesně takové cílovce jde Gangster Ka očividně na ruku...

První část vylomenin Radovana Krejčíře dopadla určitě lépe, než se čekalo.Jelikož se nesmí říkat, že je něco podle pravdy, tak film je pouze “inspirován životem Radovana Krejčíře”, zručného dělníka podnikatelské třídy. Jak jsem se dozvěděl na začátku filmu, kdy je promítnut trailer na druhý díl (což je mimochodem solidní plivnutí na diváka), za dva měsíce se dočkáme i pokračování, zaměřeného na to, jak Radovan ke štěstí přišel tentokrát v Africe. Díky tomu víme, v jaké fázi zhruba jednička skončí a nemusíme tedy být zbytečně napjatí. Milé.

Krejčíř se tu jmenuje Radim Kraviec a dost osobitě ho ztvárňuje Hynek Čermák. Celou stopáž jsem přemýšlel, jak to mohl dotáhnout člověk s levelem buranskosti na úrovni Čtvrtníčkova Ivánka tak vysoko. A ona je to prý umělecká licence, protože Krejčíř je ve skutečnosti nudnej patron. No, dejme tomu, ale nic se nemá přehánět. Extravagantní Čermákovo herectví je tak spornou stránku a ne každému nutně sedne. Ale na něj i na ostatní se dá koukat.

Což ovšem nelze říct o akčních scénách, čímž mám na mysli především fackování a kravaty, kterými se ti rošťáci z podsvětí tak rádi častují. Takhle umělé políčkování na úrovni bezrozpočtového televizního filmu točil naposled snad Ed Wood (a svým způsobem samozřejmě Monty Pythoni).

Přehrajte si trailer Oproti tomu dialogy jsou docela zvučné, smysluplně vedené a pocit trapnosti nevzbuzují. Pro někoho, kdo se neorientuje v tématu, může být problém sledovat příběhové linie, jelikož film toho moc nevysvětluje a seká jednu kapitolku z Kmentovy knižní předlohy za druhou. Roztěkaný děj je ještě navíc tříštěn měnícími se vypravěči, takže kdo se trochu nesnaží, nemá moc šancí se vyznat. Ale když tomu štěstíčku půjdete trochu naproti, příběh dokonce i dává smysl, postavy nejsou úplně pošahané a v rámci subžánru českých mafiánských thrillerů podle reality se řadí k tomu lepšímu. Ne že bychom se dočkali šokové redefinice žánru, ale nenatočit to špatně taky není málo.

Takže nakonec to vlastně není žádná bída. Jak řekl jeden z mých neimaginárních kamarádů, “je to aspoň fakt film”. Už jenom tímhle se Gangster Ka dostává nad průměr tuzemské kinematografie (přestože letos to tak hrozné není). Lamentování nad poměry, zabalené v líbivém žánrovém hávu, si holt svoje diváky bez problémů najde vždycky.