Adaptací Sherlocka Holmese vznikla už  hromada  – existovat by jich mělo něco přes 250, což z detektiva z Baker Street dělá jednoho z nejčastějších filmových hrdinů (vedle Tarzana, Drákuly nebo Wong Fei-hunga). Jeho sestra Enola Holmes pak sice není postavou vytvořenou Sherlockovým autorem Arthurem Conanem Doylem, knižní série Nancy Springer se přesto stala poměrně populární. Přispěla tomu i série na Netflixu. V té se jako Enola Holmes objevuje Millie Bobby Brown a jejího bratra Sherlocka zase ztvárňuje Henry Cavill. Oba dosavadní adaptace byly na Netflixu slušným hitem a streamovací gigant by si navíc očividně rád udržel Millie Bobby Brown jako jednu ze svých velkých hvězd i po konci seriálového hitu Stranger Things. Proto nyní přichází Enola Holmes 3. Mnozí sice možná nečekali revoluci, přeci jen ovšem existoval jakýsi potenciální závan příslibu zajímavých věcí. Jak to nicméně dopadlo v praxi?

Zatímco režie prvních dvou filmů se chopil Harry Bradbeer, třetí díl je prvním ze série, pod nějž se podepsal Philip Barantini. Filmař stojící za Bodem varu i jeho seriálovým pokračováním, především ovšem za loňským netflixovským hitem Adolescent, jenž trhal rekordy ve sledovanosti a slavil úspěch i při udělování cen. Barantini a Netflix tak spolu do kutí spousty jiných projektů, jedním z nich se nakonec stal právě i návrat Sherlockovy sestry. Právě nástup Barantiniho mohl snadno vyvolat jakousi naději – je to ten filmař, jenž má slabost pro nepřerušované záběry, dynamickou kameru a oproti rutinérskému Bradbeerovi je prostě v mnoha ohledech zajímavější. Na druhou stranu nebyla vyloučena varianta, že Barantini prostě jen dostal tučný šek, aby se vyvrcholení této trilogie upsal. Kde je pravda? 

Enola Holmes 3 nejspíše nepřekvapí. Kdo má předchozí dva filmy rád, ten se u nich s velkou pravděpodobností bude bavit i tentokrát. To samé nicméně nejspíše bude platit i o těch, jenž předchozí díly nesnášeli/vnímali je přinejlepším jako průměrnosti. Dává to vlastně dokonalý smysl, protože nějaká zásadní transformace této série nejspíše ani nikdy nepřipadala v úvahu. Scenárista Jack Thorne tak dodává třetí porci osvědčeného receptu. Hlavní hrdinka sice stárne, nepůsobí to nicméně dojmem, že by protagonistka dokázala stárnout s ní. A vůbec nezáležít na tom, že Enolu čeká svatba, kterou přeruší zpráva o zmizení jejího známějšího bratra. Je jedno, že zápletka postupně spočívá v jakémsi větším spiknutí a že se třetí film prostě musí snažit působit větší než jeho dva předchůdci. Celé je to jaksi irelevantní.

I třetí Enola Holmes se snaží vycházet ze skutečné historie, oprašování učebnice dějin tu však nejspíše nebude pro nikoho nutné. Většina příběhu se tentokrát odehrává na Maltě, což logicky znamená i krásné prostředí. Neotesané lámání čtvrté zdi hlavní hrdinkou pak nebude muset mnohé zase tak moc trápit, protože se s ním poměrně šetří. Samotná Enola pak sice stárne, skutečně to ovšem neznamená, že by její svět vyrostl s ní. I tentokrát to chce být v první řadě nenáročné a zábavné dobrodružství, o to diskutabilnější jsou všechny ty pokusy o serióznější motivy. Je to franšíza, na které se projevuje, že jsou young adult knižní série často poměrně neotesané a často se při své trivialitě pokoušejí ukousnout až příliš velké sousto. 

Měl by to samozřejmě tak trochu být film také o emancipaci. O sebevědomé hrdince, jež se staví genderovým stereotypům nejen své doby a dokáže, že se nemusí opírat pouze o stín svého slavnějšího bratra. I když má Millie Bobby Brown pro tyto role slabost (vzpomenete si ještě někdo na její dva roky staré fantasy Mladá dáma?), nepůsobí v podobných polohách extra přesvědčivě. A jinak tomu tady není ani zde.

Za pochodu je nicméně patrné, že snad ani Thorne za psacím stolem moc neví, co si počít s již existujícími postavami. Líbil se vám v předchozích dvou filmech Cavillův Sherlock, Watson Himeshe Patela, matka Holmesových v podání Heleny Bonham Carter, Enolin milý Tewkesbury Louise Partridge či ženská Moriarty v podání Sharon Duncan-Brewster? Scénář je prostě nějak zakomponuje, přitom to nicméně působí, že chyběl prostor pro jejich nápadnější zapojení do děje. I ústřední zápletka postavená na absenci Sherlocka bude dávat větší smysl jen v případě, že nad ní nebudete příliš přemýšlet, chvílemi to nicméně za pochodu působí jako vyložená lenost. A ne, v tomhle případě nemůžete svalovat na Enolu Holmes 3, že jde o špatnou adaptaci možná funkčnější knihy, protože je založena na originálním příběhu. 

MovieZone Live #192, ve kterém došlo nejen na druhou Enolu Holmes

Díky účasti Barantiniho to alespoň docela pěkně vypadá. Ani jeho slabost pro dlouhé záběry a očividně přemýšlivou kameru nezahání tu proslulou blockbusterovou šeď, na kterou jsme na nejmenované platformě začínající na N zvyklí. V minulých filmech se nepříliš nosně pracovalo s tématy volebních práv žen či revolucí dělníků, tady se řeší maltský odpor vůči Británii, i tentokrát to nicméně působí jako líně nahozená scenáristická berlička. Zajímavější tak ve finále jsou paradoxně ty momenty, kdy Enola řeší, zda je zrovna svatba pro ni tím pravým ořechovým a zda činí správné rozhodnutí. Jen by tam nejspíše musel být někdo, kdo tuhle krizi dokáže přesvědčivěji uhrát. A to Millie Bobby Brown prostě není. 

Občas při tom lze vidět, že by Enola Holmes 3 možná i odvyprávěla docela slušný emotivní příběh o tom, že žena může být nezávislá, schopná a zároveň mít romantické city. Kdo nicméně ve filmové Enole Holmes vidí cosi jako emancipační vzor, tak trochu tím shazuje všechny Ellen Ripleyové, Sarah Connorové nebo princezny Leiy. Enola Holmes 3 je dělána na míru fanouškům série, kteří její slabiny ochotně přehlédnou.