První Deadpool byl hodně fajn. Ryan Reynolds se po pár letech snažení dočkal a protlačil do výroby svůj vysněný comicsový projekt navzdory faktu, že se studio hodně intenzivně snažilo přesvědčit ho, že pro comcisovky s ustřelenými hlavami, dětinskými vtipy, promlouváním k divákům a přestřelenou vulgaritou není v kinech místo. Ukázalo se, že je. A že ho je docela hodně. Z jedničky se vyklubal obří hit a bylo jasné, že u dvojky už si Reynolds bude moct dělat, co bude chtít. Sice měli každý s režisérem Timem Millerem trošku jinou představu o tom, co by to mělo být a za kameru se musel postavit David Leitch od Johna Wicka, ale popravdě tuhle změnu ani nezaznamenáte. Vlastně těch zásadních změn vůbec moc nezaznamenáte, protože se druhý Deadpool rozhodl hrát podle hollywoodských pravidel a jednoduše nabízí divákům „víc toho, co je bavilo minule.“

Deadpool 2: FOTOGALERIE

Je to dobře, nebo je to problém? To posuďte sami, ale mně to celkem ulehčuje práci, protože můžu napsat, že pokud se vám nelíbila jednička, nebudete nadšení ani z dvojky. A naopak, fandové deadpoolovského blbnutí si tu přijdou na své a dostanou to, co chtěli. Ovšem kdybych teď se psaním skončil, Cival by mi tenhle článek omlátil o hlavu, tak se zkusím rozkecat trošku konkrétněji. Ono tu pár změn přeci jenom je.

Zatímco minule jsme dostali víceméně origin, kde jsme značnou část děje museli strávit s žoldákem Wadem Wilsonem a ne s Deadpoolem, teď je u kormidla od začátku červený superhrdina, co je sice hodně super, ale popravdě ne moc hrdina. Bohužel první půlhodinu je s ním trochu nuda. Z důvodů, které vám tu teď rozhodně nechci vykecávat, se hraje zbytečně moc a možná i zbytečně dlouho na vážnou strunu a chvíli trvá, než s Deadpoolem zase začne být legrace. Netvrdím, že šlo o špatné rozhodnutí, a kdyby byla hlavní postava řekněme normální, nejspíš by to celé mohlo emocionálně docela chytře gradovat. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že je to magor a že to lidi před i za kamerou dobře vědí, vyšumí celá snaha tvářit se vážně do další várky vtipů. Obvykle dobrých, ale pachuť jisté zbytečnosti a umělosti prvního aktu to nepřehluší. To je naštěstí jediný vážnější problém a zásadnější novinka, která se úplně nevydařila. Jinde je všechno v pořádku jako minule. A nebo lepší. 

David Leitch je minimálně co se akčních scén týče lepší filmař než Tim Miller a jakmile dojde na honičky, přestřelky nebo bitky, je dvojka o úroveň výš než první díl. Nápadů má Leitch spoustu, ať už to je efektní zpomalená řež na jeden záběr, epická akce X-Force nebo drsné bitky jeden na jednoho, když se na scéně objeví Cable. Přiznám se, že jsem dnes celý den přemýšlel, jaký akční moment si vybavuji z jedničky a krom jedné kulky prostřelující tři kebule a slušné úvodní scény na dálnici tam nic vyloženě výjimečného nebylo. U dvojky tohle nehrozí. Akce je hodně, je přehledná, do detailů promyšlená a zábavná.

Tím hlavním hnacím motorem celého Deadpoola je ovšem pořád hlavně Deadpool. A i tady platí, že se dělá to samé co minule, jen je toho mnohem víc. Ryan Reynolds stíhá zesměšňovat všechno od DC Universe přes Goonies (tady hlavně díky povedenému překladu), herecké kolegy, rasisty, vězeňský systém, pedofilní psychopaty i celou hollywoodskou mašinérii. A opět ze sebe sype hlášky a fóry takovou rychlostí, že nejspíš nestihnete pochytit všechno napoprvé. Šlape to skvěle a tvůrci si byli evidentně jisti tím, že na to fandové přijdou a tohle by jim ke spokojenosti asi stačilo, takže mohli utajit i poměrně hodně zvratů a nečekaných momentů, což potěší. A ty novinky, které se utajit nepokoušeli, se povedly taky. Cable je hodně vydařený drsňák a Domino si pro sebe vyzobala ty nejzábavnější akční scény z celého filmu. Oba jsou navíc od Deadpoola tak moc odlišní, že mu vůbec nešlapou do zelí. Místa pro všechny tři je tu dost. 

Přehrajte si trailer Deadpool 2 vsadil na jistotu a vyšlo mu to. U toho, co fungovalo minule, se tvůrcům povedlo kvalitu minimálně udržet, ale díky většímu rozpočtu, volnosti od studia a koneckonců asi i novému režisérovi spíš zvýšit. Zase by však nebylo dobré, kdybyste si to vyložili jako nějakou bezbřehou adoraci. Druhý Deadpool je zábavný comicsový film, ne výjimečné dílo. Pořád jde spíš o blbinu a volovinu než skutečně zásadně „jinou“ comicsovku, takové ambice ovšem evidentně ani nemá. A ono to nevadí. Deadpool je tu teprve podruhé a zatím si může bez problémů dovolit servírovat fanouškům to, co po něm chtějí. Na to, aby se začal snažit být něčím výjimečnějším, má času ještě dost. A povedená brutální a zábavná comicsovka pro puberťáky a přerostlé puberťáky taky není vůbec málo. 

P.S.: Drby o nejpovedenější mezititulkové scéně se potvrdily.