O FILMU
Poslední měsíce se v kinech s celovečerními dokumenty roztrhl pytel. A jeden je výmluvnější než druhý. Až si člověk říká, kam všichni ti filmaři na svá kontroverzní témata chodí, že jich neubývá. Ba právě naopak. A tvůrci MZ jsou poslední, kdo by to kritizovali, protože je vždy lepší jeden originální dokument než pět unylých vysokorozpočtových hraných fláků. Jen vás napadne, jak je možné, že se distribuční společnosti dříve dokumentu vyhýbaly a v časech, kdy si stěžují, že lidé do kina nechodí jako dříve, uvádějí jeden film o nebezpečí konzumace hamburgerů a ekologických problémech za druhým. Dokument Darwinova noční můra, který se s úspěchem promítal v Karlových Varech, předchází nálepka "a real eye-opener". Což je závazek. Jeho téma se zpočátku zdá asi stejně tak zábavné jako tresčí játra s rajčatovou omáčkou v plechovce 3x6x10cm, ale mikrokosmos na pobřeží tanzánijského Viktoriina jezera se ukáže jako vynikající model paradoxů dnešního globalizovaného světa. V 50. a 60. letech byl totiž do tohoto největšího tropického jezera vysazen velmi specifický druh ryby: nilský okoun, predátor nad predátory.Tomu se během několika let podařilo ovládnout celý horní a střední tok Nilu a prakticky vyhubit své přirozené nepřátele. Jenže to není všechno. Okouní filety jsou oblíbenou položkou jídelníčků drahých restaurací na celém světě a tak z Tanzánie denně odlétají letadla, v nichž je v nákladním prostoru úhrnem naskládáno až 500 tun vyhledávaného druhu masa. Což by také nebyl důvod ke kontroverzi. Většina obyvatelstva je však nějakým způsobem zapojena do průmyslu zpracování ryb a tak podél řeky vznikají obrovské pracovní kolonie a slumy, v nichž se daří nemocem, zločinu a všemožným zlozvykům. Režisér Hubert Stauper si prý svou situaci nijak neulehčil a proto své nepříjemné otázky kladl padni komu padni. Což je jen dobře. Co by asi o situaci napsal Charles Darwin? A co Donald Kaufman, kterému nikdy nešla ani evoluce, ani adaptace?