Vítejte u dalšího filmu Miguela Artety, pána, co má za sebou zpackanou adaptaci Mládí v hajzlu. Arteta po tomhle průšvihu nemohl čekat žádnou veledůležitou práci, a taky že ji nedostal. V jeho rukou skončila malá indie věc Cedar Rapids, ve které se Ed Helms z Pařby ve Vegas snaží dokázat, že utáhne vlastní film. Jak se jejich spolupráce povedla? Inu, o něco lépe, než byste čekali po mizerném traileru.

Pod názvem Cedar Rapids se skrývá příběh pojišťováka Tima Lippeho, který se musí vydat na velkou konferenci a vyhrát tam cenu pro nejdůvěryhodnější pojišťovnu roku. Tim je ale dobrák od kosti a neškodný ťuňťa, což znamená, že rozhodně není někdo, kdo by obstál v těžké konkurenci mazaných frajerů. Jeho šéf ale na tuhle štaci nikoho jiného nemá, a tak se Tim balí, s těžkým srdcem opouští svoji rodnou vesničku a stárnoucí milenku (Sigourney Weaver, jak jste ji nikdy nechtěli vidět) a vydává se směr Cedar Rapids. Vůbec přitom chudák netuší, že ho čeká největší pařba jeho života.

Po příjezdu se Tim totiž setkává se svými spolubydlícími, a začíná jízda plná průšvihů, chlastu a ohmatávání prsou ve veřejných bazénech. Nechybí ale ani vážnější podtóny – jsme koneckonců na půdě amerického nezávislého filmu, který své komedie prošpikovává těžkými morálními dilematy a neostýchá se své hrdiny házet do špíny a ještě je tam přidupnout. Všechno tohle si Tim během pár dnů v Cedar Rapids prožije, hlavní náplní jeho výletu ale přesto zůstává výroba humorných situací se skvadrou mnohem větších magorů, než je on sám.

„Lippeho smečku“ tvoří vedle Helmse klidný černoch Isiah Whitlock Jr. (senátor Davis z The Wire, konstantě mluvící o svém oblíbeném seriálu - The Wire), stárnoucí čtvrtsexbomba Anne Heche a především John C. Reilly, který "nečekaně" vyhrál roli největšího pošuka v okolí. Tahle čtyřka je alfou a omegou Cedar Rapids, a Artera jí naštěstí nechává dost blbnoucího prostoru na to, aby vás na hodinu a půl spolehlivě zabavila.

Není to žádný komediální přebor nebo těžký nadprůměr v indie tvorbě. Po úvodním váhání se ale ze Cedar Rapids vyklube docela příjemná podívaná. Fóry jsou dostatečné ostré, postavy patřičně odvážné a celý koncept je přes následování žánrových pravidel vystavěný v relativně osvěžujícím stylu. Nejvíc vás tak bude deptat barevné ladění filmu, které se konstantně topí v oranžové, hnědé a tmavě zelené. I v takhle nevýrazných podmínkách si ale Helmsova pojišťovací odysea drží koukatelnou fazónu, Arteta si tedy ve finále připisuje malý bodík k dobru. Pořád lepší ošklivě vypadající průměrná komedie, než vizuálně vymazlená břečka.