Zdá se, že Foxové jsou letos dvorními otloukánky. Někdo jim nadává, že se vrtají do hotových Watchmenů, jiní jim vyčítají katastrofální marketing a o jejich potížích s režiséry by se dala napsat rovnou celá kniha. Nejdřív osekaná Smrtonosná past 4.0, pak rozbředlý Hitman a teď nejnovější flák Vina Diesela, který se natáčel v okolí Ostravy, a provázely ho útrapy od samotného začátku natáčení? Z filmu, který chtěl být dalšími Potomky lidí se stal levný klon Potomků lidí a následně patvar proti kterému je Riddick: Kronika Temna ukázkou scenáristické geniality. Bylo smutné celý rok pozorovat režiséra Kassovitze a hlavouny studia, jak si jdou po krku. Foxové ho střídavě vyhazovali na hodinu a posílali na něj právníky, on zas do médií (pokud se tedy vůbec uráčil film "propagovat") hlásal, že výsledný sestřih připomíná mizernou epizodu seriálu 24 hodin (z produkce Foxu samozřejmě). Byl z toho komerční průšvih a slušná lekce pro všechny zúčastněné, ale o to zajímavější je, že v první půlhodině se vás tyhle zákulisní molochy vůbec nedotknou. Je to příjemný čas strávený se zašpiněnou sci-fi, kterých se už dneska příliš netočí. Tak proč si ho kazit pomluvami. Seznamte se s Tooropem.

Jméno jak pro norského dřevorubce postava Vina Diesela rozhodně nezapře. Potetovaný, dílem osvalený a dílem opuchlý zabiják v kožichu od Leoše Mareše nešetří olovem ani hláškami. Vyskytuje se ve světě, kde po ulicích místo Mercedesů jezdí obrněné vozy a vrcholem tuningu je ruský tank s korejskou plazmou a japonskou gejšou uvnitř. Asi tak má obývák zařízený Gerard Depardieu (otřesně předabovaný), který Tooropovi nabídne výlet do New Yorku, který překvapivě i v téhle deformované budoucnosti vypadá jako dnešní New York, nad kterým křižují zachovalé 747 polepené reklamou na Coca Colu Zero. Docela dobrý. Kassovitz šachuje s modrými filtry, triky jsou sice mizerné, ale tak nějak roztomile, a pokud vás baví počítat české stopy v amerických filmech (ostravština se často vloudí do univerzální ruštiny, takže teenager bezelstnou mateřštinou nabízí hlavnímu hrdinovi kuře), případně rádi analyzujete, co si kde Kassovitz půjčil, budete se bavit ještě víc. Za prvních patnáct minut lze zahlédnout fragmenty Blade Runnera, již zmíněných Potomků lidí, Ultraviolet a dalších sci-fi klasik. Co na tom, že při kompletaci součástek někdo ztratil manuál. Úvody podobných filmů bývají zmatené, a když si Diesel přebírá svůj "balíček" na břehu něčeho, co až podezřele připomíná Ameriku (tu českou, ležící pár kilometrů za Prahou), nemám sílu protestovat.

Tím spíš, že tempo žene snímek z ruských slumů (Ostrava) do zločineckých kutlochů (Vítkovice) a dál přes sibiřskou pláň. Diesel dá občas někomu přes čumák, což sice Foxův dvorní střihač pochopil jako prostor k bezúčelné exhibici na téma "kam asi patřil tenhle záběr", ale kdo je optimista, ten pořád ještě čeká vysvětlení za dalším rohem. Samozřejmě marně, protože zhruba v půlce filmu je už cítit značná ochablost lidí, kteří finální tvar dávali dohromady. Už je to nebaví, už neví kudy kam, a tak pustí film po proudu. Film začíná scénou, která se odehraje ve dvou třetinách jeho stopáže. Takový ten klasický flashforward během kterého vám hrdina něco důležitého sdělí. Když nad tím zpětně přemýšlím, přesně tahle scéna ho měla orámovat z obou stran. Dějově by to sice bylo úplně nedopečené a připomínalo by to spíš tuctový videoklip německých metalistů, ale i na takové experimenty je občas v kinech místo. Foxové šli bohužel statečně dál, takže závěr filmu vypadá asi jako kdyby vám někdo pustil pětiminutový sestřih všech sezón Lostu, aniž byste předtím viděli byť jediný díl. Výsledkem je chaos fyzický i duševní. Nejen že Vin Diesel neví, co dělá. On ani neví, proč to dělá. Na scénu mávnutím kouzelného proutku napochodují úplně cizí postavy, začne se objevovat až nebezpečně moc atomových bomb a když se v poslední scéně Diesel brodí jakýmsi polorozbořeným stavením, všichni si v duchu přejí, aby tam našel vzkaz od scenáristy. Dělal jsem si srandu, holky a kluci. Všechno dobrý?

Ten vzkaz tam nebyl. Nejsem kvůli tomu naštvaný, spíš mě to trochu mrzí. Mnozí řeknou, že nebylo co zachraňovat, ale knižní předloha filmu je prý velmi dobrá a v těch sedmdesáti minutách, o které Foxové Kassovitzův film zkrátili, mohla být alespoň nějaká naděje. Nebo scéna, ve které Marek Vašut přijde a řekne, že je prezident Zeměkoule. Tak či onak je Babylonu škoda. Přesně tyhle středoproudé filmy by měly sci-fi žánr živit "odspoda" v době, kdy si o něj nikdo neopře ani kolo. Sunshine, Potomci lidí, V jako Vendeta. Babylon k nim tak moc chtěl patřit. Já chtěl, aby k nim patřil. Člověk míní, Fox mění. Nevěřím, že režisérský sestřih (jestli ho někdy uvidíme jinak než v bootlegové verzi) filmu spraví chuť, stejně tak nevěřím, že za tenhle zkrácený někdo přijde do pekla. 3+1 hvězdička za neúnavného Diesela. I když mi připadá, že jestli se nestane zázrak, bude se za deset let rvát o poličky ve videopůjčovně se Stevenem Seagalem.