Snad každý herec touží v koutku duše po tom, aby mohl jednou stát za kamerou a být tím vyvoleným, který bude buzerovat ostatní na place. Emilio Estevez si buzerování užil dost a při pohledu na jeho filmografii to vypadá, že v posledních letech si ho užíval v čím dál tím horších filmech. Po letech se tedy rozhodl opět usednout na režisérskou sesli, podíval se na Magnólii a na Crash, vytáhl zaprášený telefonní seznam a obvolal všechny kámoše z branže. Pak zvolil nějaké alespoň trošku kontroverzní téma (protože umělci bývají kontroverzní) a ceny se jen posypou. Asi takový byl plán.

Bohužel každý plán má své díry a Atentát v Ambassadoru jich má až příliš. Příběh diváky zavede do luxusního hotelu v Los Angeles v šedesátých letech minulého století. Na ulicích je binec, protože lidi už přestalo bavit posílat své spoluobčany do nesmyslné války na druhém konci světa, ale v hotelu všechno funguje jak hodinky. V kuchyni se připravují gurmánské delikatesy, telefonistky se div nepřetrhnou a v pokojích taky není nuda. Tady bydlí feťácký hippík, o kus dál podvádí hotelový manažer svou ženu a všechno funguje tak, jak má. Nic nenasvědčuje tomu, že během několika hodin se životy mnohých zaměstnanců na jeden jediný okamžik spojí s životem Roberta Kennedyho. Muže, který měl zachránit Ameriku před jí samotnou. Muže, který byl v hotelu Ambassador zastřelen.

Emilio Estevez je jméno, které si dnes většina lidí spojí maximálně s akčne-westernovou variací na příběh Billyho Kida Mladé pušky. Bohužel od té doby tenhle sympaťák nenatočil nic, co by stálo za zmínku. Evidentně však jeho jméno v Hollywoodu pořád něco znamená, protože při pohledu na obsazení Atentátu v Ambassadoru má člověk pocit, jakoby se koukal na seznam hostů pozvaných na pooscarový raut. Samotné obsazení však dobrý film nedělá. Herci také musí mít co hrát, což je v tomhle případě malinko problém.

Emilio Estevez si totiž z Crashe a jemu podobných filmů vzal nápad, spojil nějakou události osudy několika lidí a doufal, že samo o sobě to bude mít na diváka ten správný efekt. Bohužel se to povedlo tak napůl. Hrdinů je totiž strašně moc a zapamatovat si jména jen poloviny z nich je téměř nadlidský úkol. Každá hvězda dostane svých pět minut a pak vyklízí pole pro někoho dalšího. Divák nedostane šanci se s někým ztotožnit a i když Estevezovi šlo nejspíš o to, aby se člověk při sledování filmu cítil jako součást „vybavení“ hotelu, nepovedlo se to. Estevez totiž všechno uspěchá. Není čas sledovat malé příběhy všech postav, není čas nechat se pohltit atmosférou hotelových příprav na příjezd prezidentského kandidáta. Po chvíli sledování zjistíte, že se cítíte, jako kdyby vás někdo vzal a hodil do naprosto neznámého prostředí a nedal vám šanci se s tímhle prostředím sžít. Po hodině sledování jsem se tedy musel postavit před možná trochu krutou, ale neoddiskutovatelnou pravdu - osudy lidí z Ambassadoru jsou mi úplně fuk.

Estevez – režisér se sice snaží jak může a i když nemá na P. T. Andersona nebo Paula Haggise, atmosféra konce šedesátých let se mu celkem povedla a ruch hotelu zachytil také celkem působivě. Bohužel Estevez – scénárista mu svým neosobním přístupem k příběhu hází klacky pod nohy a likviduje snahu o intenzivnější divácký zážitek. Z obdobných snímků víme, že na konci se musí objevit písnička, během které si všichni vyřídí své vlastní problémy a v klidu se pak může přejít k titulkům. Tyto části byly jak v Magnolii tak v Crashi jedním z emocionálních vrcholů, v Atentátu v Ambassadoru tomu tak není a i když je vidět, že Estevez nakoukal práci zkušenějších kolegů, ve výsledku se pokus o vytlačení emocí míjí účinkem.

Už jsem naznačil, že Estevez si pro svůj film sehnal obrovské množství filmových hvězd a Anthony Hopkins či William H. Macy odvádí jako vždy skvělou práci, ale je tu i spousta herců, kteří překvapí. Ať už příjemně či nepříjemně. Do té první kategorie patří bezpochyby charismatický Christian Slater, který opět dokazuje, že by si po Sám v temnotě ještě nějakou šanci zasloužil. Na pomyslné druhé straně žebříčku je Ashton Kutcher. Nechápu, koho napadlo udělat z tohoto MTV idolu hippíka, který kšeftuje s drogami. V lenonkách a s dlouhými vlasy vypadá Kutcher bez debat jako dokonalý blb.

Estevezova snaha o průnik mezi režisérskou elitu se příliš nepovedla, ale Atentát v Ambassadoru rozhodně není špatný film. S jiným scénáristou a citlivějším obsazováním rolí by to mohla být bomba, takhle je to akorát film, kterým udělali herecké hvězdy jednu malou laskavost polozapomenutému herci a pomohli mu splnit si jeho sen. Když u toho nebudete, o nic nepřijdete. Když ano, tak to taky nebolí.