Člověk by měl sám poznat, kdy by měl odejít. Kdy už se začíná opakovat, nemá co nového říct a buď jen znovu říká to již vyřčené, nebo se pomalu boří do bahna trapnosti. Vypadá to, že Sacha Baron Cohen tuhle příležitost bohužel propásl. Přiznám se, že jeho Da Ali G Show jsem nesledoval a viděl z ní jen pár videí, nutno říct, že velmi povedených. Jeho Borat se však právem stal fenoménem, Bruno naštval spoustu lidí, Diktátor byl fajn a minisérie Who is America ukázala, jak snadné je udělat blbce z hňupů, kteří mají ambice třeba i šéfovat celé zemi. No ale pak přišla dvojka Borata. Ta působila poněkud vyčpěle a člověk tak trochu doufal, že se z ní Cohen poučí a zkusí vymyslet něco jiného. Nemůžu říct, že by se o to něco jiného v návratu Aliho G nepokoušel, na druhou stranu taky bohužel nemůžu tvrdit, že by se mu to povedlo. 

Cohen do jisté míry variuje sám sebe a to, co se mu povedlo v jeho předchozích dílech s ostatními postavami. A faktem je, že v momentech, kdy se Ali G pokouší oblbovat lidi, nenápadně je posouvat do víc a víc absurdních situací a následně z nich udělat úplné voly, jsou zábavné i tady. Samozřejmě ne vždycky se tvůrci trefí přímo do středu terče, ale pokud dělají humor založený na manipulaci a absurditě, většinu času to funguje. Talk show spojená s hajlováním a speciální anální pistole jsou přesně na té hranici šílenosti, vulgarity a zároveň chytré satiry, jakou Cohen umí, když se mu zadaří.  Problém však je, že si možná vzal k srdci oprávněné výtky, že se už začíná opakovat. Jenže to, jak se k nim rozhodl postavit, nebylo úplně šťastné. 

Ali G: Gdo bít já? : FOTOGALERIE

Ali G: Gdo bít já? je reálně o těch cohenovských kravinách, které do velké míry spoléhají na perfektní přípravu v pre-produkci, scénář, jeho schopnost improvizovat, skvělé masky a totální tupost lidí, jen z té menší části. Z té větší se tváří skoro jako tradiční film. Vypráví o tom, co Ali G dělal posledních let, o jeho vztahu s přítelkyní, smrti babičky i touze vrátit se mezi televizní hvězdy. Jenže Ali G není postava schopná něco takového utáhnout a i když se i v těhle „filmovějších momentech“ hodně spoléhá na drsnější humor, většinou působí spíš jako komedie o nepříliš chytrém paku, které se chová jako nepříliš chytré pako. 

Tím ovšem nekončíme, Cohen měl ambice udělat z Aliho G jakýsi „Cohenverse“. Krom natvrdlého hlavního hrdiny se tak objevují i některé postavy z jeho staršího komedií – všechny pochopitelně hraje on sám – a vzniká tu něco jako propojené universum. Jenže proč? Jak už bylo řečeno, síla Cohena tkví především v kratších formátech. Ty mohou být nějak pospojované do jednoho celku, ale asi málokdo si pustí jeho filmy napodruhé od začátku do konce. Spíš přetočí na oblíbené scény. Snaha dát tomu všemu filmovější tvar, komplikovanější zápletku a zároveň hrát několik rolí vede k jisté umělosti a nucenosti. A bohužel i trapnosti, protože když se na obrazovce střídají tři Coheni, tak nějak se mi vybavila traumata spojená s těmi nejhoršími komediemi Eddieho Murphyho, v nichž hrál několik rolí. A ano, i s tou scénou z Norbita, kde Murphy souloží sám se sebou. Cohen to dotáhl bohužel ještě dál. 

Přehrajte si trailer Tam, kde chce Ali G: Gdo bít já? být normálním filmem, nefunguje, protože samotná postava není zrovna zajímavá ani zábavná a to, co prožívá, spíš nudí než rozesměje. A tam, kde se pokouší dělat to, co už jsme viděli v Boratovi a dalších starších kouscích, víceméně jen variuje a bohužel mnohdy až příliš na sílu. Celek tak působí poměrně zbytečně. A trochu jako film, který Sacha Baron Cohen natočit spíš „musel“ než „chtěl“. Nebo v to budu alespoň doufat, protože představa, že tohle všechno měl pod absolutní kontrolou a výsledek odpovídá jeho vizi, je poněkud smutná. Za mě asi stačilo a možná přišel čas se na tohle blbnutí vykašlat, nebo ho dát na pár let zase k ledu, a věnovat se něčemu jinému. Že Cohen zvládá i normální role, ať už komediální, nebo dramatické, už ukázal mnohokrát.