Cival

Tony Stark si hraje na Hefaista, bere do ruky kladivo a vychází ven v plechovém brnění jak z Čaroděje ze země Oz. V tu chvíli pochopíte, že se budou diváci zase dělit na protikladné poloviny. V jedné budeme my, co jsme si užili Zathuru. Starosvětská naivita Favreauovi zůstala, což poznáte z každého pohybu železnatého muže. Nejde o dokonalost tvarů, ladnost pohybů a zaoblený filmový tvar, jenž precizně klouže po sítnici, ale o podněcování fantazie a roztomilé snění, tak trochu v duchu starých Verneovek. Favreau si na sebe ale plete bič, protože velké letní comicsové adaptace se řídí heslem „větší, ještě větší a úplně největší“. Spoléhají na „eye-candy“ momenty, opulentní výrony digitálních kouzel, drsné záporáky a stylové hrdiny. Iron Man jde proti proudu s vtipkujícím Robertem Downeym jr. navlečeným do velké popelnice. Teaser navíc ctí povahu filmu, když řeže do uší dědouška mezi rockovými peckami. Ale mě se Favreaův originální přístup prostě zamlouvá a tak nějak intuitivně nesouhlasím s těmi, kteří budou lamentovat nad zdáním lacinosti. Iron Man bude jen jiný, ne automaticky horší. A minimálně do chvíle než si Stark obleče svůj kostým druhé generace se u něj budeme smět cítit jako během každého oprýskaného dětského snu.