Když se podívám na hodnocení prvního Zúčtování na CSFD, svítí tam 80%, což je číslo, jaké u akčňáku nebývá k vidění příliš často. A zároveň nemůžu říct, že bych se s ním bůhvíjak ztotožňoval. Gavin O'Connor s Benem Affleckem sice natočili povedený a do jisté míry i dost neobvyklý a originální film, ve kterém účetní s autismem počítal složité šifry a občas někoho efektně zabil, ale vlastně mi to stačilo vidět jednou, celkem si to užít a místo v polici s žánrovými klasikami jsem si zrovna kvůli tomuhle filmu dělat nemusel. To jen pro pořádek – Zúčtování je fajn, jen ho nepovažuji za zásadní film. Což ovšem neznamená, že jsem na dvojku nebyl zvědavý. 

Čekalo se na ni poměrně dlouho, jednu dobu se dokonce zvažovalo, že místo filmu dostaneme minisérii, to čekání však stálo za to. Ne kvůli tomu, že to je dobrý film (a on je), ale proto, že Affleck, O'Connor a scenárista Bill Dubuque měli dost času vymyslet, jak ho pojmout, aby nepůsobil jako nastavovaná kaše. A taky se během těch osmi let tak trochu neplánovaně stalo, že Jon Bernthal se stal docela slavným hercem a specialistou na drsňáky. A s jeho postavou se tak mohlo mnohem lépe pracovat a právě toho druhé Zúčtování využívá a právě v tomhle směru nabírá nejvíc bodů. 

Zúčtování 2: FOTOGALERIE

Christian Wolff si pořád rozumí víc s čísly než s lidmi, když však zemře jeho starý známý, jenž šel tou dobou po krku hodně nebezpečným lidem, musí se chtě nechtě vrátit k tomu, co mu jde skoro stejně dobře jako účetnictví. Ale nebude sám, na agentku z ministerstva financí se moc spoléhat nemůže, protože ta se nechává svazovat zákony, a tak po osmi letech zavolá bráchovi, se kterým si nikdy moc nerozuměl. Jako konec konců s nikým. A i když by mu brácha Braxton nejradši rozbil držku, rodina je rodina a krev je krev. A tak přijede. 

No a pak se Zúčtování ocitá na rozcestí, kde ale obě cesty vedou k zajímavým věcem. O'Connor opět servíruje vcelku sympaticky přepálený příběh, který se nebojí balancovat mezi totálním brakem, seriózním dramatem a velmi zručně natočenou akční řežbou. Podobně jako jednička. Je tu na co navazovat, styl Zúčtování byl poměrně specifický a očividně se líbil, takže „more of the same“ v tomhle případě nikoho neurazí. Akce je nekompromisní, záporáci krásně krutí a každý, komu budete přát kulku do hlavy nebo zlomený vaz, se toho nakonec dočká a pěkně se na to kouká. A ono by to na sequel podle šablony asi stačilo. Jenže tu máme toho bráchu. 

Jon Bernthal přináší do světa Zúčtování novou a zcela jinou energii a scény, kdy spolu s Affleckem sedí na střeše obytňáku, jeden do druhého rýpou a zároveň se pokoušejí k sobě najít cestu, což se jim předchozích čtyřicet let z logických důvodů nedařilo, jsou nakonec na celém Zúčtování to nejzajímavější. O'Connor není specialista na akční filmy, na kontě má i spoustu povedených dramat, které stojí na postavách, hrdinech a jejich představitelích, takže tyhle komorní pasáže má zmáklé. On ani jeho herci se navíc nebojí zaplout občas do vod lehce absurdního humoru, především ale vztah Christiana a Braxtona dodává celku nečekanou komplexnost a citlivost. 

Je hrozně fajn sledovat, jak ti dva chvíli po tom, co zabijí pár lidí, zabřednou do debaty, jestli jsou lepší psi, nebo kočky. Jak extrovertní (a vnitřně hodně nejistý) Braxton učí asociálního bráchu balit holky, jak se jeden druhému neobratně omlouvají za staré křivdy… herecky to Affleck s Bernthalem neskutečně táhnou. Dalo by se říct, že až tak moc, že celý příběh o honu na obchodníky s lidským masem a jednu tajemnou vražedkyni tu může občas působit trošku navíc. Zúčtování totiž není v základu film o tom, jak se dva hrdinové mstí za smrt kámoše a jak zlí lidé dostanou, co si zaslouží. Ale opravdu spíš Rain Man, v němž se kostrbatě pokoušejí komunikovat člověk, který to neumí a jeho brácha odhodlaný pořád to zkoušet. A doufá, že i přes všechna zklamání to tentokrát nějak půjde a konečně ze svého málomluvného bráchy dostane alespoň náznak emoce, kterou by tak rád viděl. 

Pusťte si MZ Live, kde probíráme druhé Zúčtování 

Přehrajte si trailer Jako akční film je to tedy velmi slušné. Jako drama s komediálními podtóny a perfektními hereckými výkony ještě o řád lepší. Tak v čem tkví problém? Snad v délce, která je přeci jen malinko přestřelená a pár minut dolů by druhému Zúčtování určitě pomohlo. Možná i v nevýrazných záporácích a konec konců i v ne až tak zajímavém příběhu v té thrillerové rovině. Na druhou stranu pokud člověk přistoupí na fakt, že O'Connor dělal vše pro to, aby jeho novinka nebyl tradiční thriller a jistá zaškobrtnutí při snaze o natočení trochu osobitějšího filmu přehlédne, bude spokojený. Já osobně jsem víc než v prvním případě, takže pokud patříte mezi ty fandy, kteří jedničku na CSFD vytáhli na osmdesát, kino určitě nevynechte. A pokud ne, tak vlastně taky.