O FILMU
Charles Babbit žije nezdravý hektický život, během kterého se naučil velmi dobře jednat s lidmi. Někdo by mohl říci, že je to parchant, ale určitě ne jemu do očí. Charlie si žil spokojený život a pak mu přišlo oznámení, že jeho otec zemřel. Euforie střídá smutek, když se dozví, že po něm zbylo nechutně velké jmění. Rozčarování střídá euforii, když je u dědice uvedené další jméno. Charlie nikdy nevěděl, že má bratra. A taky nikdy nevěděl, že je zavřený v psychiatrické léčebně a marně dumal, proč mu o něm otec nikdy neřekl. Teď za ním nicméně vyráží, protože bratra je nutno poznat. A když mu ho nechtějí svěřit do péče, jednoduše ho unese. Nakálí si však do bot, ani neví jak – jeho povrchní priority se bortí pod tíhou Raymondových otravných návyků a nesnesitelné dětinskosti, která předurčuje Charlieho k neustále ostražitosti. Raymond nemůže letět s jinou společností než Qantas. Raymond musí jíst čtyři rybí prsty. Raymond si musí dát palačinku se sirupem. A pak je tu ta záležitost, která z autistů dělá zajímavé lidi pro vědu: Matematická genialita. Ať už jde o bryskní sesumírování počtu rozsypaných párátek či počítání karet v casinu, nestačí tenhle chlapík uvádět své okolí v úžas. Čert však vem tohle všechno kolem – důležité na Rain Manovi je to, jak moc k sobě bratři emocionálně přilnou, přestože jsou z úplně jiných světů… a jak divák přilne k nim.