k0C0UR

Dlouhých pět let vyřvávají kalendáře od posledního filmu Davida Finchera. A já bych lhal, kdybych řekl, že je u nás v redakci byť jedna hlava, které z tohoto tajuplného vizionáře není aspoň trochu na větvi. Logicky z toho vyplývá, že Zodiac vyhlížíme s velkým očekáváním; To se nyní odrazilo i v prvním traileru, kterým nás Fincher velmi jemně dráždí. Těžko říci, co jsem vlastně čekal, ale nikdo mi asi nemůže zazlívat, že po Sedmi mi na mysli nevyvstanul zrovna výlet růžovou zahradou. Jenže… přišlo překvapení. Temnou technofobní vizi vystřídala stará škola, vizuální anarchii uhlazený styl plný jemných barevných přechodů. A především – ve filmu Davida Finchera se na okamžik delší než krátký objevilo denní světlo! A postavy jsou - skoro se to až bojím říci – legrační. Tedy, vypadají jako lidé a chovají se jako lidé. Zjevně nejsou schizofrenní a řeší problémy všedních dní. A nevyrábějí mýdlo ;). V omamné náladě zvoleného hudebního doprovodu druhé poloviny, v němž se tato lidská tvář poodhaluje, však přijdou na řadu i precizní výtvory páně vrahovy podle precizní vize páně Finchera. A právě v perspektivě zajímavě nepasující retroskladby vystupují z polostínu průměru, aby vytvořily zvláštní neuchopitelnou náladu, která roste jako zeď před úvahami o Zodiakově prostém žánrovém zařazení. Thriller, komedie, obojí? Útržky lepí trailer do lehce nekompaktního celku po stránce stupňujícího se napětí, ve výsledku je však na hony cítit, jak ambiciózně má látka našlápnuto k zajímavým zítřkům a jak moc je Fincher nad věcí. Proto i když mozek říká za 3*, srdce velí jasně výš.