Mám rád Brada Birda. Mám rád George Clooneyho. Mám rád futuretro atmosféru i rodinné filmy a Země zítřka mi byla od začátku sympatická. A o to víc mě mrzí, že z ní nakonec vylezlo to, co z ní vylezlo. Naprosto nezajímavý film, který skřípe v tom, v čem by měla být jeho největší síla. Ve fantazii. V roce 2015 by bylo docela trapné vysmívat se filmu, který vznikl podle atrakce v Disneylandu. Piráti z Karibiku se brzy dočkají už pátého dílu, a i když jejich kvalita upadá, o propadácích se rozhodně mluvit nedá. Země zítřka ovšem slibovala trochu víc, ale ve výsledku nám toho dává míň. Mnohem míň.

Země zítřka: FOTOGALERIE

Trailery, které nám toho vlastně moc neukázaly, jsme mohli omlouvat tím, že si tvůrci šetří překvapení do kina. Že půjde o nářez, u něhož by byla škoda, kdyby se prokecl už v upoutávkách, a že ta nepřipravenost bude nakonec pro diváka tím nejlepším a odejde díky ní naprosto nadšený. To, že by prázdné upoutávky mohly souviset s tím, že z filmu není co ukázat, si asi nikdo moc nepřipouštěl, ale právě takhle to dopadlo. Země zítřka stála skoro 200 milionů dolarů a láká na velkolepou trikovou podívanou a obrovskou rodinnou zábavu. Nakonec však vypadá spíš jako indie konverzačka od Alexandra Paynea. Jen není tak zábavná.

Řeknu to rovnou, jsem dost naštvaný. To město budoucnosti je úžasné. Je v něm na co koukat, design bere dech a ze všeho je cítit hravost. Vymýšlet všechny ty proskakovací bazény, rakety, vlaky, co nepotřebují koleje, jetpacky a roboty mohlo být fakt super. Proč se ale na ně do háje můžu koukat jen asi čtvrt hodiny? Proč se to jmenuje Země zítřka, když tu ze samotné Země zítřka máme jen nějakých patnáct minut? Jako kdybyste šli na koncert svojí oblíbené kapely a místo dvouhodinového nářezu vám zahráli tři písničky a mezi tím mluvili o problémech s globálním oteplováním, hladomorem a válkou. Země zítřka nebaví. Nemá čím.

Hlavní hrdinka vypadá jako někdo, kdo se snaží tvářit jako Jennifer Lawrence, a uvěřit pětadvacetileté Britt Robertson sedmnáctiletou puberťačku dá celkem dost práce. Nehledě na to, že hraje ničím zajímavou miliontou variaci na holku, která je geek, ale vlastně děsně cool a nosí čepici NASA. Pořád ale lepší než George Clooney, jenž se většinu času tváři, jako že lituje, že do toho vlezl. A aby toho nebylo málo, jeho milostná linka je stejně směšná jako znepokojivá. A co další hrdinové? Nejsou. Ústřední duo nezaujme a nikdo další tu není. No, vlastně je, ale to bych vám vykecal asi jediný pseudozvrat ve filmu, takže to dělat nebudu. A fandové Dr. House se mimochodem naštvou asi asi nejvíc, protože takhle generického záporáka mohl hrát klidně Eric Roberts nebo Vítězslav Jandák.

Země zítřka nenabízí nic, co by měl mít velký hit, jenž chce do kina dostat davy lidí. A ještě se tváří, že to je výhoda. Nic proti filmům, které stojí na postavách, právě naopak. Neměl bych problém s tím, že si tvůrci svoje město divů šetří, to by mě ovšem museli zabavit jinak a to se jim nepovedlo. OK, odkazy na Hvězdné války, staré sci-fi nebo animáky Brada Birda jsou fajn, ale fakt chodíme do kina zrovna kvůli tomuhle? Já bych radši hrdiny, jimž můžu držet palce, napínavé scény, fungující humor, zvraty a postavy, o něž se můžu bát. Když už nehodlám diváky posadit na zadek slibovanou Zemí zítřka, tak jim dám alespoň dobře zpracovaný klasický dobrodružný příběh, ne? Ne. Je to nuda. Strašlivá.

Přehrajte si trailer A obávám se, že nejhorší to bude pro děti. Film se celou dobu snaží sám sebe prezentovat jako něco inspirativního. Jako příběh, po němž začnou prckové žadonit rodiče, aby jim koupili stavebnici Merkur nebo nějaké složitější Lego, načež se budou v pokoji snažit sestrojit domácí atomovou bombu či skafandr. Ale právě v tomhle absolutně selhává. Země zítřka celou dobu slibuje, že uvidíme něco nového, neokoukaného, nevídaného a fascinujícího. Něco, co jsme nikdy neviděli. A uvidíme kulový. Představa, že bych měl na tohle průměrné řemeslo bez nápadů a atmosféry koukat podruhé, mě vyloženě děsí a nedovedu si představit, že by se u toho bavily děti. Dvě tři povedené scény a úchvatný design města jsou totiž na dvě a čtvrt hodiny dlouhý film, který se vydává za velké dobrodružství, fakt málo.