O FILMU
Řekne-li se „sex“ či sousloví „erotické dusno“ v souvislosti s filmem mimo police pro pornoprodukci, většina z nás si dřív nebo později vybaví legendární thriller Paul Verhoevena. Jeho hlavní hvězdou byl tehdy Michael Douglas, jehož „Gordon Gekko-look“ těžce pokoušela nijak hvězdná blondýnka Sharon Stone. Onehdy dokonale tvarovaná zejména v části obličejové, s perfektně vzrušivým pohledem a citem pro správné načasování okamžiku, kdy se smí ukázat, že v šatníku řádili zloději. Odnesli si nějakou tu důležitou část oblečení, parchanti. „No, podívejte, pánové!“ Catherine Tramell přinesla Sharon slávu, zato detektivům, tušícím spojitost mezi vraždou a spisovatelkou s „náhodně“ podobným uvažováním, řadu vrásek na čele a nepokojů v kalhotách. Paulu Verhoevenovi pak přeposlala možná místy samoúčelně souloživou i napínanou látku, holandský kanón z ní ovšem vyloudil atmosféricky přehuštěný thriller, v němž se skrze Goldsmithovu hudbu, nasvícení a blonďaté vábení femme fatale káže o vrcholné stylovosti hollywoodského napětí.