Clint Eastwood nedávno oznámil konec své velmi dlouhé herecké kariéry a rozhodl se věnovat se naplno jen a pouze režii. Těžko říct, jestli máme jeho rozhodnutí litovat nebo skákat nadšením dva metry do vzduchu. Jako režisér si Eastwood vybojoval už pár Oscarů a ukázal, že se umí velmi dobře pohybovat ve všech žánrech a nedělá mu sebemenší problém přizpůsobit se současným trendům. Letos se v kinech objevily dokonce dva jeho filmy a ten první se dostává i k nám. A je to s ním trošku složité.

Nový Eastwood podle synopse vypadá jako klasický retro thriller. Děj se odehrává v roce 1928 a vypráví o svobodné matce Christine Collins, jejíž syn jednoho dne beze stopy zmizí. Když ho policie po několika měsících najde a hrdě před fotoaparáty novinářů předá matce, je si hlavní hrdinka jistá, že chlapec je stoprocentně cizí. Její protesty jsou však považovány za šok, kterému není nutné věnovat pozornost. Christine je neoblomná a brzy začíná být pro policii, jež už má pár problémů s korupcí a podezřelými praktikami, nepohodlnou osobou, které je třeba se zbavit a kterou je třeba zlomit.

Výměna je poměrně složitý film. Zpočátku se zdá, že jde o klasický psychologický thriller, ale Clint Eastwood se tentokrát rozhodl malinko si zaexperimentovat a nedopadlo to úplně nejlépe. Nevadilo by, že se film chce vyjadřovat možná až k příliš velkému množství dobových událostí a sociálních problémů. Eastwood se věnuje policejní korupci, nefunkčnímu systému, díky němuž může být člověk zavřen na psychiatrii jen díky tomu, že se chová jinak, než předepisují normy a sociální nespravedlnosti, v níž ženy nemají právo na vlastní názor. V případě, kdyby tohle všechno do sebe zapadalo, vůbec by to nevadilo, Eastwoodovi ale nestačilo kombinovat jednotlivé motivy, pustil se totiž i do samotných žánrů a v tom je právě ten problém.

Výměna se totiž chvilku tváří jako drama, poté se podíváme do soudní síně, dost prostoru dostane i boj proti neférovému systému a dojde i na poměrně brutální thriller říznutý detektivkou. Je vidět, že Eastwood žánry chtěl střídat a rozhodně nejde o výsledek nezvládnuté režie a chaos, avšak jednotlivé „filmy“ na sebe příliš nenavazují. Po asi hodině děje se zkrátka celý film přesune z Los Angeles na jakousi vzdálenou farmu, kde se postupně zjišťuje, co se tam dělo a teprve až po dalších dlouhých minutách se tyto dvě dějové linky spojují. Působí to nepřirozeně a vyumělkovaně, s čímž má Výměna problém častěji. Je patrné, že Eastwood věděl, co dělá, avšak propojit jednotlivé žánry se mu mnohdy zkrátka nedaří a často jsem u filmu měl pocit, jako kdyby někdo přehodil u kolejiště výhybku a bylo mu jedno, že vlak sice pojede tam, kam má, ale bude u toho dost drncat.

Problémem mohou být pro někoho i herecké výkony. Angelina Jolie se sice snaží, ale v paruce a dobovém makeupu vypadá… jako Angelina Jolie v paruce a v dobovém makeupu. Herecky sice všechno zvládá bez větších problémů, avšak pocit, že do tohoto světa tak nějak nepatří, zůstane s divákem až do konce filmu. Ostatní herci bohužel neměli dost prostoru, takže jí dělají víceméně jen křoví.

Přesto všechno je však Výměna pozoruhodný film, u něhož návštěva kina rozhodně stojí za zvážení. Eastwoodovi se podařilo zachytit bezchybně dobovou atmosféru a pakliže máte rádi trochu toho retro stylu, rozhodně si přijdete na své. Technicky filmu také není co vytknout a osmasedmdesátiletý režisér opět ukazuje, že by se od něho mohli o dvě generace mladší konkurenti učit. Výborná kamera a hudba však bohužel nezakryjí fakt, že Výměna funguje spíše v jednotlivých scénách než v celku, který zkrátka nedrží příliš pohromadě.

Kdyby se režisér trošku umírnil v tom, co a jak by chtěl říct, byla by Výměna určitě zajímavější. Bohužel tím, že Eastwood chce míchat dohromady několik stylů a dost odlišných motivů, je velmi obtížné proniknout do hloubky filmu a do postav. Je sice fajn sledovat, jak si režisér pohrává se žánry a kombinuje zdánlivě nezkombinovatelné, ale nic to nemění na tom, že Výměna je díky tomu až příliš chladný film, kde emoce zrovna moc dobře nefungují a divácká atraktivita trpí právě na úkor toho, že si tvůrci začali hrát. Jako ukázka toho, že Clint Eastwood si dokáže poradit s jakýmikoliv žánrem, funguje tenhle film výtečně. Bohužel co se týče diváckého zážitku z filmu jako takového, tam už to taková sláva není.