Dětské filmy pro dospělé - a teď nemyslím horory typu Satan přichází - jsou u fajnšmekrů celkem oblíbeným žánrem, ať už jde o Del Torův Faunův labyrint, ale třeba i Nekonečný příběh nebo Most do země Terabithia. Některé překvapí nečekaným twistem, kterým vyskočí z těsné škatulky dětského filmu, jiné na svou dospělost poukazují na první pohled. Většina z nich ale bohužel neosloví mainstreamové publikum, což je vzhledem k jejich kvalitám velká škoda. Zůstávají oněmi perlami, které metaforické svině zašlapaly hluboko do bahna (koberce kinosálu) spolu se zbytky popcornu. Volání netvora k nim bezesporu patří. A pokud nemáte vyloženě chuť na dítě řešící dospělé otázky, nechte se zlákat třeba tím, že konečně potkáte Juana Antonia Bayonu, režiséra jednoho z největších blockbusterů nadcházející sezóny - Jurského světa 2.

Volání netvora: Příběh života: FOTOGALERIE

Bayona se pod ochranným křídlem Guillerma del Tora uvedl atmosférickým hororem Sirotčinec, ale především vám neměl uniknout jeho tsunami snímek Nic nás nerozdělí, který byl odvážným pojetím osudů jedné rodiny uprostřed živelné katastrofy. I tady hrály velkou roli děti, a tak není divu, že Volání netvora na tuhle tradici navazuje. A dává nám slušnou naději i do Jurského světa, protože všechny dinosauří pokračování více či méně operovaly i s dětskými hrdiny. Ve Volání netvora je hlavním hrdinou britský školák Conor O'Malley - jeho matka pomalu umírá na rakovinu, jeho otec před situací utekl do daleké Ameriky a Conor se neumí se situací vyrovnat. Maminka (Felicity Jones) se mu ztrácí před očima, spolužáci ho za jeho zádumčivé chování šikanují a babička (Sigourney Weaver) nemá dost sil, aby mu v napjaté situaci nastavila vlídnější tvář - snaží se ho hlavně udržet v lati, aby také měla chvilku času na smíření se s krutým osudem.

V dětské mysli se tak rozehrává se soumrakem další příběh. Conorova noční můra, při které nedokáže udržet na bortícím se hřbitově svou matku nad rozevírající se propastí, eskaluje až k příchodu Monstra - obřího oživlého stromu s hlasem Liama Neesona. Samozřejmě nebudeme prozrazovat detaily. Monstrum důrazně (tak jak to jen Liam Neeson umí) žádá chlapce, aby si vyslechl tři příběhy. Pak prý dostane příležitost vypovědět ten svůj. Po tři noci tak sledujeme poutavé vyprávění v podobě nádherných animací. Při každém návratu do šedivé reality britského předměstí se skoro vkrádá na mysl otázka, zda by z toho nemohlo být celovečerní temné Fimfárum, protože všichni přece tušíme, kam hraný příběh směřuje - náznaky a poučky v animovaných báchorkách jsou očividné. 

Jenže v tom to právě je! Snímek je srozumitelný i odrostlým dětem, takže na něj klidně můžete vzít teenagery - pokud se je povede do kina nějak násilím dotáhnout. Třeba jim řekněte, že je to nový akčňák s Neesonem. Lhát budete jen napůl. V průběhu první animované "pohádky" získává film jasnější obrysy, a také začíná útočit na emoce. Jakkoliv je záměr průhledný, funguje dokonale i díky skvělému castingu. Felicity Jones sice nemá moc prostoru a jejím úkolem je být pokaždé na pokraji sil, ale chemie mezi malým Lewisem MacDougallem a Sigourney Weaver je příkladná. I díky ní si vás atmosférické vyprávění obtočí kolem prstu, a když v závěru pevně stiskne, má to odpovídající efekt. 

Přehrajte si trailer Bayona snímek natočil podle scénáře autora knižní předlohy, Patricka Nesse. Tištěná verze, v níž můžete nechat rozehrát fantazii naplno, má jistě svoje klady, ale Bayona se tu nenechá zastínit a to srovnání s Del Torem je plně v jeho prospěch. Ať už jde o těch pár cégéíčkových scén s vyprávějícím stromem, nebo o krásně animované příběhy, jde o neuvěřitelně efektní, ale stále komorní podívanou. Kontrast mezi oběma světy buduje katarzi schůdeček po schůdku, takže pointu začínáte tušit, ale podvědomě ji odsunujete, protože víte, že tohle bude píchat u srdce.

Zabolí i výsledky filmu v kinech. I přes onen magický CGI prášek se povedlo rozpočet udržet někde kolem 50 milionů dolarů, ale tuhle dospělou látku je takřka nemožné prodat v marketingu. Snímek otevřel za pouhé dva miliony, během druhého víkendu měl obří propad a ve třetím ho studio stáhlo skoro ze všech kin. To neříkám proto, abyste na něj z lítosti zašli. Ustrašená studiová politika občas skryje před diváky netušené poklady. Volání netvora byste jindy museli hledat na festivalech a šlo by o film s desetinovým rozpočtem. Tomuhle projektu se nějakým zázrakem povedlo postoupit do vyšší ligy, a i když za to finančně dostal po čumáku, jeho existenci je třeba ocenit. Lepší pozdě než nikdy, takže jestli máte na trochu toho magického realismu zrovna chuť, neváhejte ani minutu.