Předávání Oscarů už je za dveřmi a spousta filmařů už si žehlí obleky a trénuje proslovy před zrcadlem. Mezi zasloužilé matadory se však letos dostal i člověk, který by tam podle všeho neměl co dělat. Sympatický obtloustlý Mexičan Guillermo del Toro se možná diví ze všech nejvíc, protože i když jsou Hellboy a druhý Blade opravdu dobré filmy, jejich kvality oceňují většinou jiní diváci, než jsou členové akademie. V posledních několika letech ale konzervativci, kteří rozhodují, kdo bude po ceremonii slavit a kdo půjde domů, dokázali překvapit. Před deseti lety si italsky mluvený Život je krásný odnesl čtyři Oscary tři roky poté byl Ang Lee a jeho Tygr a drak stejně úspěšný. Španělská pohádka pro dospělé tedy nejspíš nebude jen „exotickou příchutí“ letošních Oscarů.

Hlavní hrdinkou příběhu je dívka Ofelie, která přijíždí na konci druhé světové války spolu se svou matkou do starého mlýna kdesi uprostřed lesů. Tomuto místu tvrdě a neúprosně vládne kapitán Vidal, přesvědčený nacista bez špetky lidskosti, který se už dlouhou dobu snaží z okolí vypudit čím dál tím drzejší partyzány. Kapitán Vidal by měl být pro Ofélii novým otcem, ale vzájemný vztah je víc než chladný. Naštěstí má Ofélie své knihy a obrovskou fantazii, a proto ji ani příliš nezaskočí, když se jednoho dne v podivném labyrintu seznámí s dvoumetrovým faunem. Ten jí vypráví příběh o princezně, která před dávnými časy opustila podzemní říši a rozhodla se žít mezi lidmi. Teď ale přichází čas, aby se vrátila zpátky domů. Hledat pohádkové království ale pro Ofélii nebude vůbec snadné. Když totiž všude okolo umírají lidé, nikoho nezajímá holčička s příliš bujnou fantazií.

I když to tak možná na první pohled nevypadá, Guillermo del Toro má v Hollywoodu obrovský vliv. Odmítl režii třetího Harryho Pottera, vykašlal se na ambiciózní herní adaptaci hitu Halo a točí si svoje malé filmy za malé peníze. Jednou za čas si přijede do Ameriky vydělat, ale pak se hned vrátí do Španělska, kde si může užívat naprosté tvůrčí svobody. Pan´s Labyrinth je přesně tím filmem, který by v Hollywoodu nemohl vzniknout. Del Toro si doslova hraje s divákem a jeho očekáváním. Režisér ho čtvrt hodiny ukolébává tím, že se na plátně v podstatě nic důležitého neděje a snaží se naznačovat, že Pan´s Labyrinth bude konverzační drama, jen aby nechal o několik minut později Sergi Lópeze umlátit člověka lahví od vína. Neustále překvapuje změnami atmosféry a člověk nikdy neví, jestli se bude v příští chvíli koukat na pohádku, válečný film, horor nebo psychologické drama. Tento nezvyklý mix žánrů však technicky působí naprosto dokonale. Del Toro vždycky uměl natočit film tak, aby vypadal zdánlivě jako laciné béčko, ale aby člověk při bližším pohledu zjistil, že je tomu přesně naopak. Často přestylizované obrazy působí naprosto úžasně a jelikož se režisér snaží o pohádku pro dospělé, je právě barevná stylizace a hra se světlem a tmou jeho největší zbraní. Nominace na Oscara za kameru a výpravu jsou v případě Pan´s Labyrinth naprosto zasloužené.

Bohužel nominace za scénář už je trošku problematická. Scénář je dobrý, ale rozhodně ne natolik, že by si zasloužil Oscara. Del Toro si před začátkem natáčení nejspíš řekl, co všechno by ve filmu mělo být a to tam také dal. Bohužel celé mu to občas trošku nedrží pohromadě. Někdy dostane „skutečnost“ až příliš prostoru a návrat do světa fantazie pak působí trošku nuceně a divně. Jakoby se Pan´s Labyrinth snažil mermomocí udržet ve své škatulce pohádky pro dospělé a odmítal přijmout fakt, že v některých momentech to zkrátka nefunguje. Scénář není špatný, ale určitě by si zasloužil trochu víc péče, protože někdy to vypadá, jako kdyby před nás Del Toro servíroval dva úplně odlišné filmy.

Obrovskou pochvalu si však zaslouží herci. Ti živí i ti namaskovaní. Dvanáctiletá Ivana Baquero je opravdu talent. Není to ten typ Dakoty Fanning, ale skutečná herečka s charismatem, která se vedle zkušenějších kolegů ani chvilku neztrácí. Sergi López patří doma ve Španělsku mezi největší hvězdy a roli kapitána Vidala si doslova užívá. Není to nemyslící psychopat, ale drsňák, který ví, že kdyby chtěl, může nechat pozabíjet desítky lidí. Z jeho hereckého výkonu v některých chvílích doslova mrazí. Co se týče samotného Fauna a ostatních nelidských tvorů, není si na co stěžovat. Del Toro dokázal ukočírovat Hellboye a i když měl v Pan´s Labyrinth několikanásobně nižší rozpočet, pohlídal si, aby mu na dobré masky zbylo.

Pan´s Labyrinth je dobrý film. Del Toro natočil zajímavý příběh, na který se opravdu dobře kouká, vytvořil svět, který vás bude každou chvíli překvapovat, zaplnil ho zajímavými charaktery a dobrými herci. Bohužel někdy se malinko ztrácí v tom, co by chtěl říct. I když se tedy občas nuda objeví a možná budete mít chvílemi pocit, že tahle scéna šla zkrátit a tahle úplně vystřihnout, u závěrečných titulků asi nebude nikdo, kdo by dvou hodin strávených ve společnosti Fauna a dívky s velkou fantazií litoval.