Pohádková vize obrazového magora Guillerma del Tora přichází potřetí na naše monitory a konečně s velkou pompou. Podpořen mohutnými chorály a impozatně vyladěným střihem, šine si to trailer s podkresem hlasu vychlastaného trailerového maníka zdárně směrem k vašim srdcím. Sestřih příliš nepřekvapí – šablona se nevymyká mustru řemeslně zvládnutého spotu, kde víceméně nic nechybí… ale ani nepřebývá. Dialogová absence předurčuje diváka soustředit se pouze na výjevy del Torovy mysli, což je režisérova zbraň silná, ne-li nejsilnější – po chvíli se však obrázky lehce okoukají a divák by chtěl proniknout hlouběji do světa, který pouze nezúčastněně sleduje z povzdáli. Verbálních ochutnávek se mu však nedostává. Není to problém až tak zásadní – přece jen známe spoustu ukázek, které visí pouze na obrazové montáži a podpůrné hudebních lince, ale… ruku na váš tepající orgán, nudně frázované a přespříliš zanícené repliky zmiňovaného vypravěče působí ke konci tak otravně klišovitě, až to tahá za uši („Ve tmě může být světlo“ atp.). Už proto nemůže být ukázka natolik srdcovou záležitostí, ale jen hezky audiovizuálně nafintěným ztělesněním průměrnosti, do kterého by takhle moc chtělo někdo vtisknout cosi mistrného. Přesto však rozhodně stojí za vidění už proto, že konkurenční nakrátko poodhalené roušky na současné „fantasy velkofilmy“ by v jeho stylově atmosferickém stínu mohly jen tiše blednout závistí.
