Někdy se nevyplatí dát na první dojem. Třeba když před vás studio zodpovědné za průměrnou, ale výdělečnou fantasy servíruje trailery plné divných triků, dětinský příběh obhajuje „legendárností“ knižní předlohy a celé to režíruje debutant. Očekávání v takových případech nejsou zrovna veliká, ale někdo tu recenzi zkrátka napsat musí. Přesně to jsem si říkal před shlédnutím Mostu do země Terabithia. A při závěrečných titulcích jsem byl rád, jak moc jsem se mýlil. A navzdory tomu, jak se film prezentoval v médiích (tedy téměř vůbec) a jak negativní první dojem vyvolal, spokojeni budete nejspíš i vy. Ale pěkně popořadě.

Především je nutné ujasnit si jeden podstatný fakt. Most do země Terabithia má k fantasy filmu stejně daleko, jako Mark Steven Johnson k Oscarům (připravte se, že v příštích týdnech budete na jeho jméno u negativních přirovnání narážet velmi často). Spíš jde o psychologický pohled na přátelství dvou dětí s přemírou fantazie. To samozřejmě neznamená, že se nedočkáme obrů, zrůd, kouzel a všech podobných fantasy propriet, jen jsou tu v mnohem menším množství, než by člověk čekal. S nadsázkou se dá říct, že všechny trikové záběry jsme už viděli v traileru. Pokud však vyrazíte do kina s vědomím, že vás opravdu nečeká další Narnie nebo Pán prstenů, ale trochu zvláštní dětský film, budete nejspíš spokojeni. Žánrově se totiž Mostu do země Terabithia dá vytknout jen máloco.

Film hned v prvních minutách potěší tím, že i když se zaměřuje na děti, rozhodně z nich nehodlá dělat blbce. Režisér Gabor Csupo na diváky nenachystal růžové koníky, legračně se chovající dospělé a přemoudřelé děti. Vše se drží v příjemných mezích normálu. Samozřejmě se film nevyhnul všemožným žánrovým klišé a i tady narazíme na zlé spolužáky, kteří šikanují hlavní hrdiny a na laskavou paní učitelku, která je pro děti spíš kamarádkou, ale všechno to působí překvapivě realisticky a uvěřitelně. Stejně tak vztah mezi oběma hlavními hrdiny.

Farmářský chlapec Jesse žije v rodině se třemi sestrami a rozhodně z toho nadšený není. Protože rodiče nevydělají příliš peněz, musí se vyžít s tím, co je. Po prázdninách se však seznámí s novou sousedkou a spolužačkou Leslie, která není ani trochu cool. Má ráda knížky, nemá doma televizi a fantazii má větší, než šestileté děcko. Ti dva se po nějaké době spřátelí a shodou náhod objeví v lese místo, které s pomocí vlastní představivosti přebudují na království jménem Terabithia. A tady vznikne přátelství, které bude trvat navždy. Možná.

I když příběh nenabízí nic, co bychom už neviděli, díky Gaboru Csupovi se na Most do země Terabithia skvěle kouká. Pokud ve vás neumřelo dvanáctileté dítě a pořád ještě máte alespoň malinko fantazie, budete během prvních pár minut naprosto pohlceni vynikající atmosférou filmu. A vůbec nevadí, že samotnou Terabithii nám režisér ukáže až po docela dlouhém začátku. I bez fantasy prvku by totiž film fungoval velmi dobře. Střídmá režie, která nemachruje velkolepými záběry, ale sází na silný příběh, totiž zabere vždycky. Pokud vás Most do země Terabithia na začátku chytne, tak vás nepustí až do závěrečných titulků. Budete fandit hrdinům při bojích s lesními netvory, budete nenávidět školní provokatéry a budete nadšeni z každého nového nápadu hlavních hrdinů. A na konci se nejspíš budete divit, že vás dětský film tak dobře pobavil.

Největší pochvalu si ale nejspíš zaslouží člověk zodpovědný za výběr herců. AnnaSophia Robb z Karlíka a továrny na čokoládu vypadá jako mladší sestra Keiry Knightley a její svéráznou Leslie jí člověk uvěří během pár okamžiků. Josh Hutcherson už za sebou pár filmů má, ale nejvíc na sebe upozornil v předloňské Zathuře a zdá se, že má dobře našlápnuto ke kariéře dětské hvězdy. A pokud si bude dobře vybírat, nemusel by skončit jako Maculay Culkin. Role Jesseho je totiž podstatně náročnější než permanentně řvoucí Kevin ze Sám doma, ale i tak si s ní poradil velice dobře. Možná, že ale největším překvapením bude Robert Patrick, který se objevuje v kladné (!) roli a je v ní přesvědčivý (!!). Zkrátka výběr herců nikdo neošidil.

A to platí vlastně pro celý film. Přiznám se, že si nedokážu vybavit lepší film, na který bych s klidným srdcem vyrazil jako zodpovědný rodič s dětmi. Most do říše Terabithia má všechno. Je zábavný, nápaditý, nechybí v něm závěrečné poučení a v některých momentech je až překvapivě emocionálně silný. Bohužel slabší prostřední část a některá klišé sráží výsledné hodnocení na sedmičku, kterou můžete vidět pod recenzí. Vězte ale, že to je sakra silná sedmička.