Trailerová kampaň na Venkovského učitele je na domácí poměry určitě důstojná. Pravda, výhodu měla už v tom, že čerpá z kvalitní látky, v níž se nedohledáte fórů třetí cenové skupiny, ani šílených grimas z repertoáru Evy Holubové. Jenže ani tak nečelí malým úskalím - schválně si zkuste vystihnout táhlé a pečlivě gradované drama na prostoru, který je kratší než většina záběrů z filmu samotného. Těžko tu prodáte kameramanské prostocviky Diviše Marka, z Pavla Lišky nebo Zuzany Bydžovské sejmete pouze obličej a náctiletou výplň využijete leda jako kulisu. Trailer se téhle problematické situaci snaží poměrně chytře vzdorovat opakovaným vstupováním do jedné scény, navíc docela výstižné a svým způsobem moudré - jenže nedělá to dvakrát šťastně. Podle vnějších souvislostí se za sebe hrnou tu čtyři štěky z učitelova milostného života, jinde pár záběrů, v nichž se řve, a nakonec půltucet melancholicky ubíhajících obrazů. Při trochu sofistikovanějším výběru scén to mohla být pocitová bomba, vždyť hudební podkres se do uší vtírá víc než tři dny nepohlazená kočka. Takhle se ale dílo zastavilo někde v půli cesty.
