Je větším režisérem hollywoodské historie William Wyler, nebo Billy Wilder? Těžko tyhle dva superklasiky poměřovat, je ale fascinující, jak dva doboví souputníci, s tak podobnými jmény, dokázali s takovou suverenitou servírovat jeden povedený snímek za druhým, a to napříč žánry i dekádami. Zatímco Wilderovou dominantou se staly energické komedie, Wyler dodnes oslňuje těžkotonážními velkofilmy – tím nejslavnějším je nepochybně multioscarová epika Ben Hur, tím nejlepším ale dost možná Velká země.

Rozmáchlý western, jenž patří k největším klasikám žánru, ačkoliv odvážně reflektuje a zpochybňuje řadu westernových archetypů, je esencí velkého amerického filmového vyprávění. Sám Wyler je přitom původem Němec, který do Ameriky přišel jako potomek židovských rodičů až v osmnácti letech a postupně se protloukl na vrchol (na rozdíl od tvorby německých následovníků z devadesátek Petersena s Emmerichem, kteří stojí za těmi nejameričtějšími bijáky přelomu století jako Den nezávislosti, Patriot, Air Force One nebo Dokonalá bouře, není ale jeho film přesycen vlasteneckým patosem).

Hlavním hrdinou Velké země kupodivu není proslulý pistolník nebo chrabrý šerif, ale velmi netradičně námořní kapitán James McKay, jenž preferuje smírná řešení před břinkotem zbraní, a proto… je skoro u všech dlouho za zbabělce.

Poslední roky lamentuji nad obřími stopážemi nesoudných tvůrců a jejich přetažených filmů, u Velké země je těch 165 minut ale využito beze zbytku – a umožňují odvyprávět komplexní příběh o chlapíkovi, který vstoupil mezi dvě nesvářené rodiny a jejich kolty. Kontrast mezi navenek nažehleným bohatým rančerem, majorem Henrym Terrillem, a buranskými Hannasseyovci, které vede zavalitý pantáta Rufus, nabízí úrodnou půdu pro mistrovsky rozepsanou story s širokou škálou propracovaných charakterů a jejich pestrý vývoj.

Velká země je rozmáchlým vyprávěním o mužnosti, odvaze i smysluplnosti násilí, o loajálnosti vůči morálce nebo vůči rodinným vazbám. Je to ryzí hollywoodské vyprávění, s pečlivě vystavenými oblouky postav, i s mocnou dramatickou klenbou celého příběhu, které ústí v širokou plejádu nezapomenutelných scén.

Přestřelka v kaňonu, krocení mustanga, pistolnické klání nebo pěstní souboj mezi statným Gregory Peckem a zaťatým honákem Charltona Hestona nepochybně patří k tomu nejlepšímu, co se kdy na poli westernu urodilo. Je to už zmíněná velkorysá stopáž, která Wylerovi dovoluje režírovat tyhle scény s ohromnou trpělivostí, jako mohutné scény katarze, v nichž se tak účelně nespěchá a šponuje se napětí, až dojem naprosté epičnosti vyvolá i srážka dvou herců v jedné přírodní kulise.

Fantastická kamera, která tu nádhernou krajinu Divokého západu umí podat s omamnou krásou, nestárnoucí hudba a špičkový herecký ansámbl, z něhož vyčuhuje oscarový vidlák Hannassey v podání Burla Ivese, Wylerovi posloužily k natočení jednoho z nepůsobivějších a nejvyspělejších westernů všech dob. Maximální divácký požitek vám nabídne i víc jak šedesát let od svého vzniku, bez nutnosti brát na zřetel stáří filmu, což je samo o sobě parádní vizitkou.