Asi jste zaznamenali, že se u nás před pár měsíci motalo pár hereckých hvězd. V Praze se natáčel thriller V utajení, v němž měla Noomi Rapace hrát agentku CIA se specializací na výslechy, která zjistí, že její nový zákazník a dění kolem něj nejsou úplně košér. A ve výsledku se musí sakra ohánět, aby zabránila biologickému útoku na Londýn. Pomáhat jí s tím měli Orlando Bloom, Michael Douglas nebo John Malkovich, naneštěstí upoutávky neslibovaly nějak zásadní akčňák, po anglické premiéře je ze všech stran slyšet, že jde o průměrnou podívanou a do USA se V utajení podívá až na podzim. U nás je už teď. A já fakt moc nevím, jestli vás na něj mám poslat, nebo ne.

Ono to s tím filmem totiž není úplně jednoduché. Dal by se celkem bez problémů hodit za hlavu s tím, že jde o nepříliš výrazné akční béčko s předvídatelným dějem, pár přestřelkami a závěrem, který minimálně Pražany potěší. Nebudu se tvářit, že V utajení je nějaké veledílo, protože fakt není, ale zase bych kecal, kdybych tvrdil, že jsem se v kině nudil. Režisér Michael Apted, jenž má na kontě třeba bondovku Jeden svět nestačí, totiž nasadí dostatečně rychlé tempo, u něhož není moc čas přemýšlet o tom, že jde vlastně o volovinu, která přišla do kin o dvě dekády později, než by měla.

V Utajení opravdu vypadá jako něco, co leželo pětadvacet let někde v trezoru a teď to kdosi náhodou objevil a omylem poslal do kin. Ale víte co? Nijak zvlášť mi to nevadí. Tohle špionážní béčko má v sobě – i kdy možná ne úplně záměrně – příjemnou naivitu a jednoduchost devadesátkových akčňáků, kde je hrdinka vždycky na správném místě, náboje jí dojdou přesně v okamžiku, kdy má  záporáka na lopatkách (a musí dojít na bitku), šéfové tajných služeb nosí drahé obleky a buzerují podřízené v malých místnostech plných počítačů a bouchač hlavního záporáka je pochopitelně modrooký albín. Tenhle čistokrevný 90s akční styl jsem si nakonec docela užil. Asi jako když v sobotu v deset zapnete televizi a zjistíte, že tam běží nějaká střílečka, kterou už jste sice devětkrát viděli, protože však nemáte nic lepšího na práci, snížíte mozkové otáčky na polovic a klidně se na ni podíváte podesáté.

V utajení se navíc může spolehnout hodně sympatickou hlavní hrdinku a Noomi Rapace potvrzuje, že role drsných holek jí celkem sedí. Navíc tu jde trošku proti současným trendům a i když drsná je, v každé bitce dostane obvykle strašně pohulit a musí zdrhnout, nebo spoléhat na štěstí. Bohužel se vedle ní motá Orlando Bloom, jehož postava je dokonale otravná a naprosto zbytečná. Teď nepřeháním, kdyby tam nebyl, nestalo by se vůbec nic, jen by jedna malá bitka asi vypadala trošičku jinak. Malkovich, Douglas a Toni Colette hrají na půl plynu, ale v tomhle žánru to stačí. A osobně radši budu koukat na oscarového Douglase v módu „hlavně mi nezapomeňte poslat prachy“ než na nějakého neznámého snaživce. Charisma těhle hereckých veteránů na V utajení v pohodě stačí. 

Přehrajte si trailer Díky krátké stopáži to navíc celé docela příjemně šlape a pokud vyrazíte do kina na nenáročný akční thriller, který nemá ambice být dalším Bournem, zklamaní nebudete. Očekávat ale od V utajení něco víc než nenáročnou zábavu na hodinu a půl, v níž občas někomu někdo ustřelí kebuli nebo zlomí ruku, by bylo naivní. Asi nemám tu odvahu posílat vás na to do kina, dovedu si ovšem představit horší způsoby jak trávit volný večer.