My name is Domino Har… ehm, omlouvám se. Jmenuji se samozřejmě Violet, nejsem bounty hunter, ale zadky vám nakopu stejně. Nějak v tomhle duchu startuje Wimmerova óda na zpomalené násilí, v níž se toho moc nenamluví, ale o to víc se toho nabuší pěstmi a nastřílí. A dělá se to zatraceně efektně! Wimmer vykrádá snad všechny myslitelné zásadní akční scény poslední dekády, sebe nevyjímaje. Tedy, přesněji řečeno, právě jeho Equlibrium je více než dvě třetiny stopáže traileru jeho hlavní, a nutno dodat, že bezednou inspirační studnicí, ze které loví naprosto stejné kapry jako před pár lety. Ale nebylo by spravedlivé ho za to peskovat. Fungovalo to předtím, tak proč měnit zaběhnuté schéma. O moc horší situace nastane, když se nám tvůrci snaží něco vyprávět. O Wimmerovi bylo vždycky známo, že si na kulisy nepotrpí a hraje spíše na detail. Je to znát. Vize blízké budoucnosti v jeho podání lehce zavání papundeklem, spoustu věcí uvidíte jen zkratkovitě či v hloupých náznacích (umělohmotná budova ve tvaru znaku biohazard, vědec snažící se strašně okatě dávat najevo, že něco zkoumá) a např. ti „zlí“ temní vojáci mají stejně levnou výstroj a hloupé přilby jako tenkrát futurističtí vybíječi v Equilibiru. Dočkáte se i obligátních scén jeden proti stu, ve kterých si režisér přímo chrochtá, jen už mi přijde poněkud drzé, že si do jedné z nich půjčuje Roba D z Matrixu ;) (aneb jedno z nejlepší filmových témat všech dob). Celkově ale z ukázky nemám vůbec špatný pocit. Skluz na motorce, souboj v knihovně a těch pár zpomalovaček, všechno to má celkem styl… Přiznávám, měl jsem vůči Ultraviolet velké předsudky. Především po prvním vypuštěném obrázku, kde Milla svírá výherce o dvojici nejhloupějších zbraní desetiletí (jak se ty kolty sakra nabíjí? ;), i když i tady jim roste velká konkurence v hranatém čemsi, které je nabíjeno někde v čase 1:32. Ale už z těch pár vteřin je znát, že nebude tak zle – žádná vraždící tráva, žádná přehnaná fetiš; Jak říkám s oblibou: Je-li líp jak s Catwoman, je vždycky dobře ;).