Netflix dělá čím dál tím zajímavější filmy a už z prvních upoutávek bylo jasné, že Triple Frontier se zařadí mezi ty, u kterých fandové brblají, že je škoda, že je nemůžeme vidět v kině. Právě trailery však budou možná důvod, proč z výsledku nemusí být každý nadšený. Docela totiž klamou tělem. Docela dost, ale vezmeme to postupně. 

Triple Frontier se točí okolo pětice bývalých vojáků a kamarádů, které život zavál na různá místa. Nemají moc peněz a vyhlídky na budoucnost také nevypadají bůhvíjak. Proto po chvilce váhání kývnou na nabídku okouknout vilu jihoamerického narkobarona. Rychle ale zjistí, že nepracují pro vládu a že jde o soukromou operaci jednoho z nich. Organizátor celé akce je teď navíc zkouší přemluvit, aby špatně hlídaný dům přepadli a odnesli si z něj tolik peněz, že si to ani nedovedou představit. Jsou to profíci a všichni v duchu vědí, že si ty prachy zaslouží. Navíc když oberou jihoamerického drogového krále, jen těžko kvůli tomu budou mít špatné spaní, takže do toho nakonec jdou. Dostat se k penězům není nic složitého, utéct s nimi do bezpečí se ovšem ukáže být o dost náročnější. 

Triple Frontier: FOTOGALERIE

Z upoutávek i ze zápletky bych opravdu čekal akčňák ale pravda je taková, že J.C. Chandor přistoupil k Triple Frontier trochu jinak. A vlastně mě to ani moc nepřekvapuje, protože už jeho předchozí kousky ukázaly, že si opravdu nelibuje v pompéznosti a samoúčelně efektních scénách a raději si dává se vším na čas a víc než akce ho zajímají hrdinové. Takže na střílení, výbuchy a padající vrtulníky tu sice dojde, připravte se však, že je toho podstatně méně, než byste čekali. A také že to není pro film a jeho tvůrce to zdaleka nejpodstatnější. Na druhou stranu scéna vykrádání haciendy drogového bosse se hodně vydařila a přestřelky jsou strhující. Je vyloženě radost sledovat, jak koordinovaně a chladně k nim přistupují hrdinové-profesionálové, proti nimž nemají vidláci z džungle sebemenší šanci. A i díky skvělé kameře se na to parádně kouká. 

Jinak je ale Triple Frontier o něčem trošku jiném. Po heist movie se totiž změní na surivival thriller a i když hrdinové vědí, že jim na záda dýchá armáda zloduchů, rozhodně nečekejte přestřelku každých pět minut. Pětice zlodějů se musí poprat spíš s nehostinnou přírodou a vlastními charaktery. Ačkoliv jsou všichni do jednoho kamarádi, vědí, že se octli v extrémních podmínkách, na jaké byli možná trénovaní, rozhodně se na ně však nepřipravili. Atmosféra začíná být víc a víc vyhrocená a lidi, kteří si před pár hodinami kryli záda, si najednou začínají jít trošku po krku. I tady si ovšem Chandor vystačí s málem, takže naštěstí nedochází k nějakým vyhroceným situacím, kdy by někomu regulérně ruplo v bedně. Všechen stres, fyzická únava i vzájemné výčitky jsou spíš naznačované a pro hrdiny je stále prvořadé přežít, ne se rvát někde na vrcholku And o kufr plný peněz. A právě tohle může být pro někoho problém. 

Triple Frontier svým tempem a stylem trošku připomíná Sicaria, což taky nebyl běžný akční film, Netflix jde ovšem ve své novince ještě dál. Režisér se opravdu cíleně vyhýbá tomu, aby divákům dával atraktivní scény jen proto, že očekávají, že tam nějaké atraktivní scény budou. Neříkám, že tam nejsou, jen je jednoduše potřeba si uvědomit, že k tomu, aby pětice drsňáků bojovala o život, jim stačí být uprostřed hor, v zimě a bez možnosti zapálit si oheň. Nemusí po nich střílet Danny Trejo z protipěchotního kulometu. Pro někoho může být tenhle přístup nudný, mně osobně však pomalé tempo a sázka na zajímavé hrdiny a dobré herce sedly úplně skvěle. Až na jednu výjimku se o hrdinech dozvíme jen pár informací, ale ono to stačí, protože Affleck, Isaacs, Hedlund, Hunnam i Pascal jsou uvěřitelní drsňáci a člověk jim prakticky okamžitě začne zobat z ruky a věří, že si spolu prošli tolika věcmi, že zkrátka není nutné o všem blábolit. Jeden pohled často řekne všechno podstatné a i přes vyhrocenost celé situace se tahle parta nemusí ujišťovat, že by jeden pro druhého klidně chytil kulku. 

Přehrajte si trailer Triple Frontier určitě není atraktivní film v tom klasickém slova smyslu. Nedává divákovi nic zadarmo, je pomalý, špinavý a – proč to neříct – ne vyloženě zábavný. Ale ví to o sobě a chce takový být. Chce být stejný, jako jeho hrdinové, tedy drsný, trochu unavený, ale zároveň opravdový a tím, že jde na absolutní dřeň a odmítá být atrakcí, je nakonec i zatraceně působivý. Pokud tedy potřebujete vedle všech těch rychlých comicsovek něco zcela vážného a dospělého a nebojíte se věnovat tomu čas a soustředění, rozhodně Triple Frontier zkuste. Ale akční zážitek hledejte raději jinde. Tenhle film by ho nabídnout mohl, ale má dost sebevědomí na to, aby šel svou vlastní cestou.