Filmový Pámbu existuje a žije v Kalifornii. Studio Pixar, dnes už nějaký ten pátek pohodlně prolnuté s gigantem jménem Disney, ještě nevyprodukovalo jediný film, který by bylo možné označit za průměrný, natož pak dokonce za nevydařený, ba naopak: Většina z jejich jedenácti kousků vibruje někde kolem hranice špičkovosti a geniality. Osobně mám největší slabost pro tandem pecek z dílny Brada Birda Úžasňákovi + Ratatouille, ale je snadno vysledovatelné, že divácké preference se často velmi liší. Někdo dává přednost podmořskému Nemovi, vesmírnému VALL-Imu, či třeba plastikové pecce nejpůvodnější, Příběhu hraček.

Ten se před plnými patnácti lety zapsal do dějin coby první kompletně vyrenderovaný celovečerák a v podstatě spustil (r)evoluci, díky níž dnes kromě ostatních pixarovek máme všechny ty Shreky, Doby ledové nebo Vycvičené draky… a taky samozřejmě spoustu balastu, ale nebudeme si kazit den vzpomínkami na Strašpytlíka a spol, že ne? Každý z jejich nových filmů s sebou vleče nevyhnutelnou otázku „bude to první průšvih Pixaru?“, a v případě Toy Story 3 jde o dotaz o to nezbytnější a nevyhnutelnější, že jde o třetí díl série, a ty jak známo, mívají částo sklony sklouznout do oblasti nastavovaných kaší či prapodivných brajglů, které pod tíhou svých předchůdců nevědí, co si samy se sebou počít (Shrek Třetí, Spider-Man 3, Piráti z Karibiku: Na konci světa…).

Pokud jste nepřeskočili úvod tohoto článku, jistě vám už došlo, že se Toy Story 3 této pasti úspěšně vyhýbá. Na úspěch si Lee Unkrich (který několik filmů spolurežíroval, ale tentokrát byl prvně velikým šéfem) a jeho kolektiv založili už tím, že na rozdíl od mnoha animáků (dvojnásob to platí pro ty televizní) nepřešlapují na místě, ale poctivě reflektují tok času. Od druhého dílu už uplynulo jedenáct let a scénář logicky pracuje se skutečností, že z chlapce Andyho, který si s našimi hrdiny hrával, už se stal mladý muž, mířící na univerzitu, pročež hračky musí řešit četné obtíže, související s jejich příslušností a identitou.

A nová doba si také žádá novou vypravěčskou stylizaci. Celý příběh brnká na značně dospělejší notu, v jejímž rámci se hrdinové ocitnou v hororově stylizované školce, která je v podstatě obdobou maniakálního lágru, z něhož budou vzápětí unikat. Dostane se nám tedy jednak řady filmařských laskominek, stylizačně odkazujících na mnoho „vězeňských“, respektive „prchačských“ snímků minulosti, a druhak nenápadné výpovědi na téma svobody a diktatury. Inu a pak je tu ještě závěr, následující po velikém akčním finále. Démonům od Pixaru se v něm daří melancholicky zabrnkat na nostalgickou strunu v nitru snad každého dospělého, který si ještě umí vzpomenout jaké to bylo za hravých dětských časů a uvědomit si něco o toku času. Nedivte se, kdyby byly vaše 3D brýle po předchozím pronajímateli zevnitř trochu vlhké.

Coby doklad působivosti třetího aktu mi pak nedá neupozornit na scénu, které si ve svých textech i přímých konverzacích všímají snad všichni. (Pozor, opatrný SPOILER.) Závěr velikého akčního finále - jenž je následováno oním výše zmíněným dojákem - je navzdory tomu, že jeho protagonisty jsou renderované plastikové hračky, tak emocionálně pronikavý, že na chvíli skutečně zauvažujete, zda se Pixaři neodhodlali velkolepě zakončit svou trilogii zdrcujícím direktem na solar od času Broučků. (ŠLUSPOILER). Kam až sahá genialita filmařů, když se divák o renderované plastikové hračky bojí víc, než o živé herce v devětadevadesáti procentech všech thrillerů?

Nedostatky? Zcela letmé. Než se film ve své druhé polovně doopravdy rozjede, je „jen“ slušný, ne skvělý. Český dabing je rozhodně velmi nadprůměrný (nejlepší jsou vedlejší role Aloise Švehlíka či Lumíra Olšovského), ale originálu s Tomem Hanksem, Timem Allenem, Nedem Beattym či Michaelem Keatonem se prostě vyrovnat nemůže. A tolik propagované 3D je ve většině kin prostě zbytečné: Jako obvykle jen ubere na pronikavosti barvám, a sednete-li si na neideální místo, můžou vás z něj bolet oči.

Už je z toho dlouho, předlouho opakované klišé, ale nedá se svítit, nevyhnu se mu: Pixaři to znovu dokázali. Pixaři nemají konkurenci. Pixaři jsou Pámbuové.