Stanfordský experiment. Nechvalně proslulý sociální experiment profesora Philipa Zimbarda, v němž se dobrovolníci z řad studentů rozdělili na bachaře a vězně, simuloval mocenské vztahy ve vězeňském prostředí. Původně dvoutýdenní test musel být ukončen předčasně, když se vymkl kontrole a dozorci, opilí mocí, se chovali vůči zajatcům sadisticky. 

Stanfordský experiment probíhá i v novém romcomu Hypotéza lásky, i když je poněkud jiného druhu. I v něm ale jedná o mezilidské vztahy.

Hypotéza lásky sleduje poněkud zakřiknutou dívku Olive, která právě nastupuje do doktorského studia oboru biologie na Stanfordově univerzitě. Je to ten typ dívky, který si pro zábavu memoruje periodickou tabulku prvků a sobotní večery tráví v laborce povídáním s laboratorními hlodavci. Její cíl je totiž vysoký, pracuje na výzkumu rakoviny slinivky. 

Aby přesvědčila své přátele, že její osobní život není zcela v troskách, uzavře na dobu určitou falešný vztah s jedním mladým profesorem, kterému se toto uspořádání rovněž hodí z důvodů, které není podstatné popisovat. 

Jenže vyučující, s nímž ji náhoda svede dohromady, je přísný ironik Dr. Adam Carlsen, studenty přezdívaný Dr. Evil (Dr. Doom by bylo přesnější, protože odsoudí k záhubě projekt nejednoho doktoranda). Tento Dr. House z Wishe se časem samozřejmě projeví jako citlivý a spravedlivý muž. A otázka, zda mezi Olive a Adamem během zkouškového období randění zafunguje termodynamika, má předvídatelnou odpověď. 

Romantickou komedii podle stejnojmenného románu Ali Hazelwood režírovala Claire Scanlon, která natočila své známější kusy zejména pro televizi (stála za kamerou například u seriálů Good Place nebo Brooklyn 99). 

Hypotéza láska pak pokračuje v sílícím trendu young adult literatury, v níž se postavy s emocionální zralostí teenagerů naroubují na dvacátníky. Něco podobného jsme viděli i v loňském romantickém dramatu Můj oxfordský rok se Sofií Carson.

Je to pravděpodobně i proto, že je tvůrcům žinantní zkoumat sexuální životy náctiletých, navíc při posunu ze střední do postgraduálu mohou užít oblíbenou zapovězenou zápletku o randění se starším profesorem, aniž by to bylo doopravdy eticky problematické. I v Hypotéze lásky se objeví nejoblíbenější trop mladých (a také zpravidla jediný, který dovedou pojmenovat): enemies to lovers. „Jsme dospělí,“ prohlásí v jednu chvíli Dr. Adam. A v hlavě diváka zní: skutečně?

Lili Reinhart z Riverdale, která ztvárnila Olive Smith, si už letos zahrála v poměrně povedené čarodějnické hororové komedii Forbidden Fruits. A i když zde na rozdíl od zmíněného snímku nehraje manipulativní svůdnici, ale nesmělou začínající vědkyni, šarm ji neopouští a pozornost si snadno udrží. Tom Bateman to má jako Dr. Evil složitější. 

Přehrajte si trailer Hypozéza lásky je v zásadě předvídatelnou – to se v rámci žánru odpouští – záležitostí, jejíž ústřední zápletka spočívající na falešném randění je v něčem sexy, jakkoliv jde o premisu chatrnou. 

Jedná se však o dobrý film? Výsledky z laboratoře jsou lehce kontaminované a neprůkazné. Hypoteticky byste se bavit mohli.