Když dojde na řeč o sportovních filmech, dalo by se na první pohled říct, že jejich tvůrci favorizují omezený počet sportů – box, baseball, fotbal (americký, kopanou i rugby), motoristické závody, lední hokej, tenis či golf. Přesto se občas může stát, že sáhnou i po sportu, kterému se prozatím v tomto ohledu tak moc nepoštěstilo. V případě snímku Dink jde konkrétně o pickleball. V Česku jím možná můžeme být prakticky nepolíbení, v USA jde ovšem o velmi populární záležitost. V komedii Dink v režii Joshe Greenbauma sehrává stěžejní roli, v rámci sportovní hrané tvorby tak jde skutečně o poměrně svěží vítr. Jaká nakonec tahle podívaná s Jakem Johnsonem v hlavní roli je?

Hlavním hrdinou je Dustin „Kladivo“ Boyd, bývalý tenisový talent, jehož kariéra skončila ještě předtím, než pořádně začala. Dnes pracuje v tenisovém klubu svého otce Chucka v podání Eda Harrise, kterému se ovšem začínají pod rukama rozrůstat problémy s místními hráči pickleballu. Když se schyluje k souboji o to, zda klub přenechá část svých kurtů právě tomuto sportu, Dustin dostane příležitost zastupovat tenis. Jenže krátce předtím si znovu poraní zápěstí a Dr. Stone v podání Bena Stillera mu doporučí právě pickleball. Z původního pohrdání tak postupně přechází k novému sportu, který ho přinutí přehodnotit nejen svůj vztah k tenisu, ale také k otci a vlastní ne tak úplně vyřešené minulosti.

Scénář Seana Clementse může na jednu stranu pracovat s poměrně netradičním sportovním prostředím – pickleball ostatně není jen variantou tenisu, ale samostatným sportem s vlastními pravidly a specifiky. Zároveň ho ovšem využívá jako prostředek k vyprávění příběhu o člověku, který se stále vyrovnává s nenaplněnými ambicemi a především s očekáváním svého otce. Dustin je sebevědomý, soutěživý a tvrdohlavý, zároveň se však za jeho arogantním vystupováním skrývá člověk pokoušející se celý život Chuckovi dokázat, že na to má. Právě v tom spočívá jedna z hlavních vrstev filmu – Dustin se musí postupně smířit s tím, že jeho život nevyšel podle původních představ. A že to nutně nemusí být konec hry. 

Zároveň je Dink pořád především komedií a v tomhle ohledu se film nebojí využívat rozdíl mezi tenisem a pickleballem. Dustin přichází ke sportu, který zprvu považuje za něco pod svou úroveň, přičemž jeho dosavadní tenisové návyky mu paradoxně vůbec nepomáhají. Na menším kurtu a s odlišným způsobem hry musí svůj přístup postupně změnit. Právě z jeho střetu s novým prostředím vzniká řada komediálních situací, přičemž film si ve výsledku dělá větší legraci z Dustinova ega než ze samotného pickleballu.

Velkou zásluhu na tom má Jake Johnson, jenž Dustina dokáže zahrát jako protivného chlapa, aniž by z něj udělal vyloženě nesnesitelného protagonistu. Jeho arogance a přehnaná soutěživost jsou zdrojem řady vtípků, zároveň se pod nimi ale postupně odhaluje jeho nejistota a dlouhodobá touha po otcově uznání. Funguje také jeho vztah s Candace v podání Mary Steenburgen, starší hráčkou pickleballu, která se do tohoto sportu pustila po rozvodu. Dustin k ní začne něco cítit, jejich vztah se ovšem nevydává tak úplně tradiční cestou. O to přirozeněji působí jejich postupné sbližování.

O něco méně přesvědčivá je samotná dramatická stránka. Dink občas až příliš spoléhá na dobře známé motivy o otci a synovi, kteří si k sobě musí znovu najít cestu, stejně jako na klasickou strukturu sportovní komedie. Film sice tyto motivy podává sympaticky a s dostatečným nadhledem, jen málokdy je dokáže skutečně překvapit. Jeho největší devizou tak nakonec není originalita příběhu, ale spíše způsob, jakým známou kostru kombinuje s poměrně neokoukaným sportovním prostředím. Jeden neokoukaný sport ale sám o sobě nevykoupí, že se tu pořád kráčí po velmi osvědčené cestě.

Stačilo by opravdu málo pozměnit scénář a mohl by z toho opět snadno být tenisový, baseballový či boxerský snímek. Zároveň tu ovšem specifický pickleball má nějakou váhu pro vývoj hlavního hrdiny – člověk, který je zvyklý spoléhat na svou sílu a tenisové zkušenosti, musí najednou přistoupit na jiný způsob hry. A naštěstí to celé má větší váhu, než se na první pohled může zdát.

Dink není žádným zásadním příspěvkem ke sportovnímu žánru, na druhou stranu se o něj vlastně ani tak moc nesnaží. Je to především pohodová sportovní komedie, která si našla poměrně neokoukané prostředí a dokázala ho využít ve svůj prospěch. Některé motivy jsou předvídatelné a film občas až příliš ochotně kráčí po vyšlapaných cestách, charisma Jakea Johnsona, sympatické obsazení a především samotný pickleball ale pomáhají výsledku dodat dostatek energie. Nikdo asi nečeká dalšího Rockyho nebo Bouřlivé dny (mrk mrk, Ondro!). Pokud však někdo hledá nenáročnou sportovní komedii s lehce absurdním prostředím a hrdinou, jenž se musí naučit přehodnotit svůj vztah k prohře, úspěchu i vlastní minulosti, Dink v tomto ohledu svou úlohu plní slušně.