Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Temná dcera | The Lost Daughter | 2021
csfd  imdb
US premiéra: 31.12.2021
CZ premiéra: 31.12.2021
režie: Maggie Gyllenhaal
hrají: Olivia Colman, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard, Jessie Buckley, Paul Mescal

Temná dcera: Recenze


ikona
Rimsy
dakota johnsonjessie buckleylost daughtermaggie gyllenhaalnetflixolivia colmantemná dcera
Fanoušci Kmotra dobře vědí, že loupání pomerančů nevěstí nic dobrého. A v tomhle trudném výletu do mateřské psychiky není o citrusy nouze.  

Další ambiciózní netflixovka Temná dcera rozděluje kritickou a diváckou obec. Zatímco ta první nadšeně chválí vyspělost debutující Maggie Gyllenhaal, která si po premiéře filmu na benátském festivalu odnesla cenu za scénář, reakce divácké většiny jsou o poznání chladnější. Impresionistická mozaika náznaků a nálad skutečně není pro každého, vyžaduje velkou pozornost i ochotu jít neurčitě vykresleným postavám naproti.

Gyllenhaal si pro svou režijní prvotinu rozumně vybrala adaptaci literární předlohy. Konkrétně se jedná o román Lost Daughter, který vyšel ve slovenském překladu právě pod (možná až zbytečně návodným) názvem Temná dcera. Jeho autorkou je spisovatelka s pseudonymem Elena Ferrante, jež znalost odvrácených stran ženské duše dokázala už v románové tetralogii Geniální přítelkyně. Přestože Gyllenhaal zvolila poměrně konzervativní přístup k adaptaci, především v počátečním zarámování situace se obě díla značně odlišují.

Ve filmu se totiž bez většího vysvětlování ocitáme na malém řeckém ostrůvku, kam na dovolenou přijíždí profesorka literatury Leda. Žena středního věku v tradičně charismatickém podání Olivie Colman vystupuje jako milá, leč místy přece jen nedospěle zatvrzelá samotářka, která zpovzdálí sleduje plážové dění. Nejvíce ji upoutá mladá matka Nina (Dakota Johnson), která má spoustu starostí s péčí o tříletou dcerku, navíc je obklopena značně kontrolujícími příbuznými. V sérii trochu neproniknutelných interakcí se vztahy mezi oběma ženami vyhrocují s tím, jak se stárnoucí intelektuálka v depresivní mladé ženě sama poznává.

Tato linka ze současnosti zaujme podivně snovou atmosférou včetně často nevysvětlitelného chování postav. Zkreslený pohled ženy nespokojené se svým životem však není dostatečně odlišen od „skutečného“ dění, a tak divákovo zmatení a nejistota postupně sílí. Částečnou kotvu představují mnohem uchopitelnější, přestože příběhově frustrující flashbacky do minulosti, kde mladou Ledu neuspokojivě pečující o dvě malé holčičky komplexně ztvárňuje Jessie Buckley.

Obě časové roviny postupně kladou vodítka k pochopení složitého ústředního charakteru. Gyllenhaal se daří představit rovinu mateřství, o níž se nemluví – frustrující a nekonečné pobývání s náročnými dětmi, zatímco potenciální kariéra uniká mezi prsty a podpůrné zdroje citelně scházejí. Lze nějaké matce vyčítat, že se s takovým životem odmítne smířit?

Zpočátku si film vystačí s krátkými mihotavými záběry a spoustou detailů tváří, s postupným odkrýváním událostí v minulosti využívá delších sekvencí. Režisérka i díky povedenému soundtracku trefně vystihuje atmosféru líného léta s všudypřítomnou melancholií – společně se střípkovitým nahazováním impresí z mnoha situací je však důsledkem značně uondané, neuspokojivě utahané tempo. Divák neustále čeká na vyhrocení situace, k němuž však nedojde. Možná se jedná o sofistikovanou hru reflektující životní témata hlavní hrdinka – koneckonců jako vyhýbavá matka sama nemá s dětmi trpělivost, ačkoli právě na toto téma píše akademické práce.


Přehrajte si trailer
Psychologická drobnokresba probíhá pouze v náznacích a určité informace, jež bychom pro seskládání příběhu považovali za zásadní, jsou odbyty pár větami; jako třeba vztah hlavní hrdinky k vlastní matce či partnerovi. Díky této nedořečenosti si někdo může ve výsledku najít uspokojivé a znepokojivě inspirativní psychologické závěry, ovšem z mého pohledu se nedaří prodat všechna zákoutí rozpadlé duše dostatečně uceleně. Gyllenhaal však selhává s obdivuhodnou intenzitou – i ve zdánlivě vyprázdněných scénách je patrný potenciál k prodání velkých emocí, jichž se však leckdy nepovede dosáhnout.

Verdikt

avatar6/10

Rimsy

Režijní a scenáristický debut Maggie Gyllenhaal je především příslibem toho, že autorka si nechce vybírat banální témata a zpracovat je rutinním způsobem. Její atmosférický pohled na mateřství stojí na skvělých hereckých výkonech, pod tíhou tématu se však až příliš rozpadá.


Podobné filmy


Hodnocení čtenářů

  • avatar7/10

    the dark knight

  • avatar7/10

    Nexus6

  • avatar7/10

    maddy1111

  • avatar4/10

    PamPero

  • avatar7/10

    Fanous21

© copyright 2000 - 2022.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace