Nový film Netflixu je pro mě pořád něco jako song, co si odbyl premiéru v hitparádě Eso, ale občas se perla urodí. A tady tu perlu podtrhují nominace na Zlaté glóby - i pro režijně dubutující Maggie Gyllenhaal. Ani trailer nedovoluje o skillz oblíbené herečky pochybovat, protože vtíravá kamera, která leze do intimní zón špičkových hereček v čele s oscarovou Olivií Colman a nebojí se neostrostí ani radikálních emočních výlevů, naznačuje, že osoba za kamerou moc dobře věděla, co a jak chce světu sdělit. Kapitolou pro sebe sama je pak velmi povedená upoutávka, která moc hezky rytmizuje ruchy a spolu s gradující hudbou vytváří natolik intenzivní zvukovou složku, až všechny ty tuctové trailery na podobně koncipovaná dramata musí zblednout závistí.
