Tim Burton je darebák. Dovolil totiž svůj přerod z jednoho z nejinspirativnějších filmařů v předvídatelného rutinéra, který sází na jistotu a donekonečna variuje (nebo pomalu už vykrádá?) sebe sama. Burton produkuje objektivně dobré filmy, jeho tvorba ale bohužel připomíná pásovou výrobu, v níž najdete ročepýřeného Deppa, pobledlou Burtonovu manželku a specifickou výtvarnou stylizaci, z níž se pořád nevytratila inspirace záhrobím, německým expresionismem a pokroucenými tvary z evropských „gotických“ hororů. Pořád to na první pohled funguje a nedělá mi problém přiznat mezinárodní upoutávce ony nestranné čtyři hvězdy. Stříhána je totiž elegantně, krásně v ní burácí orchestr a Deppovi lítá od břitvy i krev, takže se čím dál tím více přibližujeme Ospalé díře. Samotný film mi však zasmrádá stokrát viděným stereotypem. Nastal čas se proti němu ohradit. Ostatně, kdyby takoví Beatles taky odehrávali pořád dokola jen pár písniček, těžko by se na ně nadšeně vzpomínalo. Trailer doporučuju, ale prostě se bojím, že se na mého oblíbence Burtona bude po letech vzpomínat jen jako na muže jednoho filmu. Jednoho filmu, jenž byl rozředěn do dvou desítek úspěšných titulů. Chce to změnu nebo alespoň inovaci, sakra! Chce to Ripleyho Věřte nevěřte.

ale vypada to, ze to sacha baron cohen schyta :(