Je tak trochu šok vidět De Nira v traileru sprosťácké komedie Dirty Grandpa. Ve Stážistovi si totiž dává malý comeback jako ultimátní dobrák a stoprocentní džentlmen, jehož by potřeboval každý moderní open space. Příběh sedmdesátiletého vdovce, který se snaží najít nový smysl života, a tak začne dělat stážistu v e-shopu s oblečením, mi kdysi zněl jako neskonalá hloupost. Takže musím Nancy Meyers vyseknout malou poklonu, jelikož se jím vrací k tomu nejlepšímu ze svojí tvorby.

Tak tak, časy Po čem ženy touží a Prázdnin jsou ve Stážistovi zpět v plné síle. De Niro vás tu chytne za srdce do pěti minut a to samé se záhy podaří Anne Hathaway, jejíž progresivní workoholička je důležitou styčnou plochou s realitou. Na jedné straně tak koukáte na zábavnou a nevtíravě dojemnou oddechovku, která se zuby nehty drží žánrových kolejí. Na druhé se tu ale řeší velmi aktuální témata a dojde i na pár rozhodnutí, se kterými kdekdo nebude souhlasit.

Osobně mám za to, že se Nancy Meyers přehmátla u jedné vedlejší role a pár věcí tudíž nefunguje tak dobře, jak asi doufala. Skřípající momenty ale souvisejí spíš se scénářem, který se nebojí nepopulárních rozhodnutí a je na něm očividné, že už má scenáristka a režisérka něco odžito. Ne, specifikovat se mi to nechce, abych nezabíhal do spoilerového teritoria. Stážista mi ale stále vrtá hlavou a začínám mít pocit, že to byl docela odvážný záměr.

Jeho hlavní kvality nicméně leží jinde. Asi nejviditelněji vás tu okouzlí nefalšovaná newyorská atmosféra, která je podobně vtahují jako u Lásky přes internet nebo Když Harry potkal Sally. Nancy Meyers jako by skládala poctu zesnulé Noře Ephron a rozhodla se natočit devadesátkový feel-good biják, který se obejde bez centrální romantické zápletky. A zařizuje to tím, že prostě nasadí poctivě budovaný mentorský vztah a řeší problémy, kterým se jiné filmy obloukem vyhýbají.

To všechno samozřejmě v hřejivém, bezpečně nekonfrontačním duchu. Stážista ale svoji poddajnost umí prodat a zarytě se soustředí hlavně na osvědčené gagy v krapet modernizovaném balení. Většinou je to hodně fajn (De Niro učí instagramovou generaci komunikovat se ženami), sem tam si postesknete nad tím, že Nancy Meyers ještě nevyhodila z repertoáru sexuální humory (De Niro má po pracovní masáži erekci). Ve výsledku se ale jedná o dobře vybalancovanou podívanou, jíž se dá vytknout jen hrstka věcí.

Především zamrzí to, že se k silné ústřední dvojce nepřidalo lepší obsazení vedlejších postav. A pak to, že s nimi Nancy Meyers neprovádí něco víc, než že naznačí jejich problémy, jen aby je ve finále totálně ignorovala. Zkrátka to chtělo víc castingové a pisatelské snahy pro týmovou hru. Takhle totiž nejde zahnat pocit, že je scénář krapet děravý, nebo že se ve střižně musely provádět psí kusy.

I navzdory téhle slabině (a výše zmíněnému spoilerovému dilematu) je ale výsledek rozhodně povedený. Stážista se pohybuje někde na úrovni Hezkého vstávání (tomu se přeci jen povedl lepší finiš) a může se těšit na slibnou televizní kariéru. Možná, že vyvolá pár domácích debat o tom, jak je náročné zkombinovat výchovu dětí, manželství a snovou práci. Především ale přijde, pobaví, a po pár De Nirových moudrech zase zmizí, což pro oddechovou komedii vůbec není špatná vizitka.