J. J. Abrams si staví mezigalaktický pomník. Jeho posláním je oživit rovnou dvě nejslavnější vesmírné ságy. Se Star Trekem se mu to napoprvé povedlo náramně, protože skomírající fenomén vytáhl z rakve, prvotřídně jej okysličil a vrátil na scénu – i za cenu rozvrácení suchých papundeklových kulis a těsnějšího přimknutí k divákům MTV i dravému audiovizuálu videoklipů. Kdo ví, co na takové zacházení řeknou v létě 2015 Yoda a rod Skywalkerů. Ale mladé posádce lodi Enterprise takový přístup rozhodně svědčí. A to i v rámci druhé mise, která je samozřejmě dražší a velkolepější, ale stejně tak i vyhrocenější a v mnoha aspektech komplexnější.

Star Trek: Do temnoty: FOTOGALERIE

Trikově je samozřejmě Star Trek precizní, v IMAXu pohltí vaše smysly absolutní souhrou zvuku a vpíjejících obrazů.Áno, Kirk se Spockem jsou zpátky. I tentokrát je to hlavně o nich. Ale přesto, že mají jednotliví členové posádky mnohem méně prostoru, než minule, jsou to právě Kostra, Uhura, Sulu i Scotty, kdo dotváří živou vesmírnou rodinu, za kterou musí dva její rodiče bojovat s vypjetím všech sil. Abrams sklízí plody toho, jak se s postavami piplal v jedničce, takže stačí i pár rychlých dialogových linek - klidně jen dvojí „keptn on d bridž“ ještě před tím, než Čechova odvelí do strojovny - a budete doma. K postavám se pořád přistupuje s příkladnou péčí a fandovskou láskou, kdy má každá figura svou jasnou úlohu a její odklonění z obvyklé pozice vyvolá kýžený dramatický nebo naopak humorný efekt (viz břitké milostné škádlení mezi Spockem a Uhurou).

Hlavní slovo má ale tentokrát záporák. A to je moc dobře. Abrams totiž povolal do zbraně padoucha z nejikoničtějších a nebál se mu dopřát nejen pořádný prostor, ale dokonce ho na maximum „vytáhnout“. Benedict Cumberbatch se svým příznačným kuním ksichtem a zlověstnou patkou je dokonalým mezigalaktickým motherfuckerem, jenž okázale vystupuje z blockbusterové padoušské šedi a profiluje se jako ten nejzavilejší ze zavilých. Trefa. Protože mocný protivník dělá to pravé velké filmové dobrodružství.

Přehrajte si trailer Abrams to moc dobře ví, a tak dlouhý čas zastírá jeho úklady, nechá jej manipulovat s postavami i publikem, až je naprosto zjevné, že narcistní promluva „jsem lepší než vy – a to ve všem“, není prázdným tlacháním, ale drtivým konstatováním faktu. Cumberbatchův fantom navíc nakládá po stránce intelektuální i fyzické, jako komplexní nemesis bez slabin, motivovaná absolutním odhodláním a zarputilostí. Abrams s touhle ikoničností umí náramně pracovat: Těžko si vybavím v nedávných popcornovkách silnější moment, než když ten černovlasý chlapík kosí klingony po desítkách, v kabátu se rozmachuje s dvěma zbraněmi zaráz, a aby prokázal svou totální fyzickou nadvládu, ještě si nechá dobrovolně naložit od těch slaboučkých lidiček z Enterprise. V takových okamžicích se rodí figury, které prostě z hlavy nedostanete. A které zvládnou být natolik cool, jak se sluší pro hlasité letní kino, ale zároveň v příběhu působit i jako mohutná hybná síla, před kterou se musí třást půlka vesmíru.

Abrams si vůbec s těmihle momenty umí hrát čím dál tím lépe. Gradace je vzorová a pokaždé, když ji popožene mazlivý pohled na Enterprise, jde z plátna seškrábat nejen tu geekovskou zažranost do světa Star Treku, ale i cit velkého filmaře pro servírování monumentálních, do-paměti-se-zažírajících obrazů. Dvojka sice nemá tu samou lehkost, co první díl, není to tak dravá a přímočará efektní jízda, ale opravdu se tu pracuje s hutnějším dramatem a vyzráleji se jde naproti emocím. Ne, temnotu a skličující depku nečekejte, pořád se letí po oddychových trajektoriích. To koketování s osudovostí a vyhroceným hrdinským patosem zvládne být i přesto přesvědčivé… a právě tak očišťující, jak se u velkorysé space-opery žádá.

Trikově je samozřejmě Star Trek precizní, v IMAXu pohltí vaše smysly absolutní souhrou zvuku a vpíjejících obrazů. Kinetiku nezaplašily ani mohutné kamery a ukecanější příběh. A i když tempo v prostředním aktu přeci jen občas zaškobrtne a ty dvě hodiny neuplynou tak rychle, jak jsme si u Abramse zvykli, zážitek je to možná o to sytější. A to i pro oddané fandy, kteří se už zvládli smířit s tím, že se tu píše alternativní, jen o poznání nablýskanější trekovská historie.

Zkrátka, svět Star Treku má za co děkovat. A svět Star Wars se má na co těšit.