Slender Man existuje už skoro dekádu a historie této postavy je velmi zajímavá. Vznikla totiž na internetovém fóru a od té doby byla využita v řadě děl, nejvýrazněji asi několika počítačových hrách. Freewarová indie hororovka Slender: The Eight Pages mě před pár lety taky pořádně vyděsila a ukázala příjemný minimalismus, který je v hororové oblasti tak vzácný (a přitom děsí skoro nejvíc). Trochu s křížkem po funuse, tedy po odeznění největší slávy fenoménu, se do kin dostává i plnohodnotná filmová adaptace, které se podařilo z velmi zajímavé postavy vytěžit fascinující minimum.

Slender Man je tajemný duch s vysokou a hubenou postavou, které dominují chapadlovité ruce a především neexistující obličej. A nosí oblek. Kombinace znepokojivého vizuálu a vágně definovaných (a tedy v podstatě neomezených) schopností skýtá obrovský potenciál, jenže film ho moc nevyužívá a většina výjevů působí spíše trapně než děsivě.

Namísto rozsévání hrůzy má totiž snímek spoustu práce s vršením jednoho nesmyslu za druhým - hned zpočátku se třeba řeší, že Slender Man unáší malé nevinné děti, ale v tomhle příběhu jsou jeho oběťmi středoškolačky, které věkové ani nevinnostní parametry nesplňují. A takhle to pokračuje pořád dál, zatímco znuděný divák sleduje skupinu dívek, které klasicky zmateně něco řeší, což jim v různých podobách se zjevující duch komplikuje. Jenže vše se děje tak nekoncepčně a bez zřetelného směřování, že vás dívky ani jejich postupy nikterak nezajímají.

Čtveřice mladých hereček přitom není k zahození a člověka občas napadne, že kdyby měly co hrát, tak to i dělají. Nejzkušenější z nich je Joey King, z čehož je patrné, že o žádná velká jména se nejedná - ostatně, nejspíš už ze scénáře bylo patrné, o jaký propadák se bude jednat. Za ním stojí David Birke, který napsal třeba dva roky starou Verhoevenovu Elle, ale tentokrát se rozhodně nepředvedl. Ani pro francouzského režisérského rutinéra Sylvaina Whitea se o průlom z béčkových vod jednat nebude.

Co na Slender Manovi vadí nejvíc, však nejsou ani tak všelijaké nelogičnosti, jako spíše nuda. Je to vůbec možné? Máte silnou titulní postavu, sympatické mladé herečky, ale nevytvoříte z toho ani průměrnou žánrovku s fajn lekačkami? To je skoro hřích. Namísto toho většina scén vyšumí do prázdna, vzájemně na sebe nenavazují a u leckterých z nich není kvůli nadměrné tmě ani nic vidět (přestože se podle logiky děje třeba mají odehrávat odpoledne, ale to už ani nemá smysl řešit). Opravdu tu tedy není moc co chválit, naopak musím na Slender Mana nakydat nemálo špíny. Tak snad si pro mě nepřijde.