Někdy před dvaceti lety byl M. Night Shyamalan režisér, o němž se mluvilo div ne jako o zázraku. Po Šestém smyslu a Vyvoleném si to zasloužil. Studia dávala zelenou všem jeho projektům, protože očekávala podobně originální a zároveň úspěšné filmy, Steven Spielberg po něm chtěl scénář k dalšímu Indymu a každá herecká hvězda s ním toužila spolupracovat. Časy se ale mění a ukázalo se, že s tím talentem a řečmi o novém Hitchcockovi to bylo trošku unáhlené. Nedávno se však díky found footage hororu The Visit a především hitu Rozpolcený vrátil mezi filmaře, o kterých se začíná mluvit a když se ukázalo, že Rozpolcený je ve skutečnosti pokračování Vyvoleného a že nás čeká Skleněný a ten tuhle comicsovou záležitost uzavře, těšili jsme se. A pokud jste se těšili taky, tak se připravte, že vás to bude bolet. Shyamalan je vyřízenej. 

Takže si to zkusíme shrnout bez spoilerů. Ne proto, že jsou tak geniální, že byste si je měli užít, ale spíš kvůli tomu, že byste mi je nevěřili. Bruce Willis si už pěkných pár let s pomocí syna hraje na ochránce utlačovaných, chodí po ulicích a mlátí zloduchy. James McAvoy je pořád stejný magor, unesl čtyři roztleskávačky a netuší, že po něm Willis pátrá. Jejich první střet skončí víceméně remízou a police oba zavře do blázince, kde ve vedlejší cele sedí zdrogovaný Samuel L. Jackson a všechny tři chce zkoumat Sarah Paulson, aby celou trojici přesvědčila, že jsou magoři a ne superhrdinové. No a někdy po sedmdesáti minutách se začne něco dít. Bohužel. Ono není úplně snadné vybrat si, jestli je horší, když Skleněný jen obyčejně (i když velmi intenzivně) nudí, nebo se pokouší něco sdělit či předvést a naprosto fatálně v tom zklamává. 

Skleněný: FOTOGALERIE

Přemýšlet o Skleněném je popravdě dost bolestivý zážitek. V kině jsem měl pocit, že koukám pouze na nudu a že se tam nic moc neděje a že Shyamalanovi trvá nelidsky dlouho, než rozestaví svoje hrdiny na šachovnici tak, jak potřebuje, jakmile jsem však začal malinko přemýšlet o ději, ukázalo se, jak to celé vůbec nedává smysl. Chování hrdinů, náhody jako z cimrmanovských her a absurdity, které jsou beze srandy tak šílené, že jsem uvažoval, jestli se Shyamalan nevysmívá nadšeným fanouškům a nepokouší se z nich cíleně dělat voly... a s přibývajícími minutami je to čím dál horší. Nechci moc prozrazovat, ale ono tu nakonec nedává smysl vůbec nic. Jen jako příklad – pan Skleněný sedí v blázinci nějakých dvacet let a podle všeho plánuje geniální útěk, k němuž hodlá využít i oba dva další hrdiny. Zároveň ovšem člověk ví, že o existenci McAvoyova magora vůbec netušil a zjistil ji jen díky tomu, že dostávají snídani ve stejnou dobu a někdo zapomněl zavřít dveře. A to je jedna z těch méně bolestivých věcí. To, že nejnebezpečnější lidi Filadelfie včetně několikanásobného vraha hlídá jeden vrátný a že nikoho nezarazí, že se pan Skleněný na svém vozíku dostal z pokoje, i když už je roky zfetovaný tak, že se sám ani nenají, jsou jen drobnosti. A opakuji, pořád jsme v první půlce filmu, kdy šlo všechny tyhle voloviny obhajovat nadějí, že Shyamalan to má „nějak vymyšlené.“ Bohužel nemá. 

První půlka plná nudy a pitomostí by se za jiných okolností dala omluvit s tím, že Shyamalan měl nějakou vizi, kvůli níž to celé vypadalo tak, jak to vypadalo. Jakmile se ale začnou dávat věci do pohybu, ukáže se holá pravda a to, že režisér vůbec netuší, která bije a ze Skleněného se stává naprosto zrůdná podívaná. Veškeré pokusy nějak aktualizovat nebo komentovat fenomén superhrdinů nebo comicsové příběhy se naprosto míjí účinkem a Shyamalan nepřichází s ničím, co by buď neřekl nikdo před ním, nebo to neřekl vůbec nikdo, protože věděl, že to sdělení je hloupé, nesmyslné či naprosto banální. Čím víc seriózně se film snaží působit, čím víc se pokouší dělat to, co před lety tak dobře fungovalo u Vyvoleného, tím víc zklamává. A ukazuje se, že Skleněný nemá co říct a že jeho tvůrce je zahleděný sám do sebe a svého díla a sám sebe přesvědčil, že opět tvoří něco mistrovského a zásadního, aniž by mu došlo, jak strašně neaktuální a směšný nakonec je. 

Věci nepomůže ani fakt, že Skleněný nezvládá zaujmout ani technickou stránkou. Jsou tu sice shyamalanovské záběry, ale všechny ty záběry hlavou dolů, sledování hrdinů skrze odraz v zrcadle a podobné věci tu neslouží naprosto ničemu a jen zdůrazňují fakt, že film je naprosto prázdný. Místo toho, aby hrátky s kamerou působily chytře, tajemně a zajímavě, tak vlastně jen ruší, protože naprosto ničemu neslouží. Mimochodem co se týče akčních scén, tak na ty se nedá koukat prakticky vůbec. 

Přehrajte si trailer Skleněný je omyl. To, že McAvoy a Willis jsou v něm fajn a že dva tři dialogy dávají vcelku smysl a mohly by za jiných okolností vést k povedené scéně, mu body nenažene. Shyamalan se vyčerpal nejen jako režisér, ale jako vypravěč obecně. Nic z toho, co ve své novince řeší, nestojí za pozornost a pokud si chcete na kdysi talentovaného, chytrého a ambiciózního tvůrce zachovat alespoň trochu dobré vzpomínky, vyhněte se jeho novince obloukem. Je to dlouhý, nudný a hloupý film. A jeho tvůrce je naneštěstí skálopevně přesvědčený o tom, že tomu tak není. Doporučil bych vám, ať si uděláte obrázek sami, ale nejsem sadista. Vyhněte se tomu, se Skleněným vás v kině nic hezkého nečeká.